Američan Jeffrey Zamoff (42) vystudoval pedagogiku doma, ale nyní už 14 let žije v Praze. A stále se věnuje dětem. Zajímá vás, co si myslí? Pak čtěte dál!
Po absolvování oboru pedagogika pro malé děti Jeffrey Zamoff učil ve Philadelphii, Washingtonu, ale také v Izraeli. V Praze pak v Montessoriho domě, ITC School of English Prague a nyní v dětském centru Výkladní skříň, které založil společně s přáteli. Sám má tři děti ve věku 8, 6 a 1 rok.
Proč jste si pro život vybral Českou republiku?
No, teď už jsem Čecho-Američan, alespoň se tak cítím. Letos to bude 15 let, co jsem ve Philadelphii potkal svou budoucí ženu. Pochází z Čech. Bylo to osudové setkání, tak jsem přijel rovnou s ní a už tady zůstal.
Jak jste zvládl češtinu?
Čeština je pro cizince dost složitá, ale asi i mé vzdělání mi pomohlo tato úskalí překonat. Velkou zásluhu na tom má především má žena, která mně od začátku, co jsem přiletěl do Prahy, brala mezi své známé.
V úvodu jsme zmínili Montessori pedagogiku, které se stále věnujete. V čem je jiná než ta běžná?
Montessori princip je založený především na budování partnerského vztahu, rodič/učitel /škola a dítě, na vzájemném respektu a úctě. Neměli bychom dětem dělat nic, co by nám bylo nepříjemné, tedy co nechceme, aby si pak ony dovolily k nám. Tento přístup k našim nejmenším umožňuje vytvářet si své ego, jsou schopné více samostatně fungovat a třeba se i vcítit do druhého. A pomoci, když to situace vyžaduje.
Je rozdíl ve výchově dětí u nás a třeba v Americe?
Budu-li porovnávat vzdělávání v Americe s klasickým vzdělávacím systémem v Čechách, pak to vnímám tak, že v Americe se dává více prostoru dětem. Učí se méně „biflovat“ a více kriticky přemýšlet, diskutovat. Pokud ale mluvíme o alternativnější vlně vzdělávání v Čechách, i tady je mnoho kvalitních škol, které mají v centru pozornosti dítě a jeho individualitu.
A kdybyste obecně porovnal přístup muže a ženy k výchově a vzdělání? V čem se liší?
Ženy svým dětem dávají lásku a ony to tak cítí. Naopak muži jsou většinou více benevolentní, ale zase dokážou zastat úlohu poradce v různých situacích. Pro dceru je táta důležitý, pro její vnímání mužské lásky, trpělivosti, laskavosti, aby jí ukázal dobrého chlapa, který ale může i brečet, omlouvat se, chybovat… U syna je to samozřejmě podobně. Kluk – táta, stejný vzor, který vnímá vztah rodičů, má u mne zastání a i když jsme chlapi, rozumí mazlení a otcovské lásce.
Posledních několik let také pozoruji, že otců na mateřské dovolené přibývá, což je fajn. Buďme ale rádi, že české prostředí umožňuje takzvanou mateřskou dovolenou. V USA jsou kojenci po třech měsících rovnou předáni do rukou ošetřovatelek jeslí.
Jak rozdíl pohlaví, z pohledu výchovy, funguje u vás doma?
Moje žena je architektka a dost precizní člověk. Všechno chce mít perfektní, dokonalé. Já jsem spíše opak. Jako muž a žena máme na spousty věcí odlišný názor, ale ve výchově našich dětí se značně shodujeme. Manželka u dětí asi více dbá na osobní hygienu a úklid domácnosti :-), já si je beru dvakrát týdně na hodiny angličtiny. Mým velkým koníčkem je shánět a prodávat knihy v angličtině z druhé ruky. Vhodných knížek pro děti mám opravdu hodně a je to baví. Dost jim to pomáhá ve výuce.
A když se děti poperou, lítají pohlavky?
Nelítají, fyzické tresty doma nepoužíváme. Když se poperou nebo si schválně ubližují, jen zvýším hlas a snažím se jim vysvětlit, že to není správné. Stejně jako není dobré malovat po zdech nebo běhat s nůžkami. Chce to jen trpělivost, kterou někdy má více žena, někdy já.
Co byste na závěr vzkázal všem rodičům?
Říká se, že co se dítě do 6 let nenaučí a co jim rodiče do té doby nepředají, bude potomek horko těžko dohánět. Proto bych rád všem rodičům doporučil trávit méně času v zábavních parcích v obchodních domech a více v přírodě. Nebo i doma, ale pěkně pospolu. A také bych na rodiče apeloval, aby dětem nekupovali tolik elektronických hraček. Každé malé dítě potřebuje svůj vnitřní klid, soustředění, které podporuje fantazii a k tomu může přispět právě čtení knih.
Chcete-li se o Jeffreyiovi a jeho práci dozvědět více, mrkněte na webovky: www.brownboxbooks.cz nebo www.vykladniskrin.com.
Připravila: mar
Foto: rodinný archiv
4. 5. 2016
