Někdy mi připadá výchova dětí jako ta nejtěžší vysoká škola. Nejen pro rodiče, ale i pro děti. Nejhorší na tom je, že výsledek svého snažení nevidíte za pět let, jako třeba u inženýrského titulu, ale za mnohem déle. Takže nemáte možnost to úplně napravit! Reparát uděláte v pohodě, ale nějakou opravu na dítě? Když vás v dospělosti zpraží, můžete do sebe lupnout panáka, nebo si tak maximálně dát ledovou sprchu a počítat do deseti.
Být rodičem je prostě paráda i záhul zároveň! A co si budeme povídat o psychické odolnosti. Asi by mi potvrdila většina rodičů, že ustát jejich zlobení, vztekání a brečení je nadlidský výkon. Nevím, jestli to, co dělám, je to nejlepší. Ale podle svého vědomí i svědomí se o to alespoň snažím. Tak třeba s nimi jednám jako se mnou rovnými a mám dost kamarádský přístup. Když jim něco říkám a něco po nich chci, představuji si, jako že to říkám kamarádce. Ne, že bych si s nimi otevřela víno a debatovala o poslední módě. Ale tak, že používám běžná slova jako jíst místo papat, čůrat místo ee a tak podobně.
Knížky o výchově si moc nečtu. Lepší mi připadá podebatovat s nějakou jinou mámou a pak si na věc udělat vlastní názor. Nevidím nic špatného ani na tom plácnout dítěti jednu přes zadek, když jeho vystupování překročilo meze. U nás prostě někdy nic jiného nefunguje a tohle zabere dokonale. Určitě by se toho našlo ještě mnoho, ale za nejdůležitější považuji slovo NE! Pokud se ho člověk naučí používat správně, pevně si stojí za svým, funguje na děti lépe než kouzelný proutek či zaklínadlo.
I když si někdy připadám vyčerpaná a unavená, nikdy bych je za nic nevyměnila a děti jsou to nejlepší, co mě v životě potkalo! Snad předvedu víc rodičovského umění než nějakého kouzlení!
A jak to vidíte vy? Myslíte si, že občas nezaškodí zlobivé dítko „plácnout“? Co u vás platí? Jste důslední? Zapojte se do diskuze zde
Autor: Jana z blogu milionová máma
Foto: Jana
10. 4. 1014
