V ČR žije v současné době na 560 000 neúplných rodin, z nichž téměř polovina žije pod hranicí chudoby. Průměrná výše zákonné vyživovací povinnosti (alimentů) v roce 2010 činila 1 600 korun měsíčně na dítě a měsíc, což nepokrývá ani třetinu nákladů na nezaopatřené dítě stanovené Českým statistickým úřadem. Nehrazení zákonné vyživovací povinnosti je v České republice třetím nejčastějším trestným činem. Ročně je podáno na 10 000 žalob pro nehrazení výživného druhým rodičem, tzv. povinným.
Proto v únoru 2011 zahájila svou činnost Asociace neúplných rodin, o.s. Sdružení vzniklo jako reakce na dlouhodobou nečinnost vlád České republiky v oblasti podpory členů neúplných rodin, dětí, samoživitelek a samoživitelů i zájmů druhého rodiče.
Cílem sdružení je v první řadě zlepšení vymahatelnosti práv dětí a obou rodičů, která jsou dána stávající legislativou České republiky. „V současné době velmi často nedochází k naplňování práv dětí, samoživitelek, samoživitelů, ani druhého rodiče. Díky dlouholetému nezájmu všech vlád, státních orgánů a institucí o systematické řešení dochází k tomu, že se neúplné rodiny propadají do chudoby, která jim neumožňuje důstojný a spokojený život.“ vysvětlila Lucie Asenová, zakladatelka ANR, o.s. Za tímto účelem asociace zřídila informační portál http://www.asociaceneuplnychrodin.cz
V druhé řadě se snažíme o změnu a úpravu stávajících zákonů ve prospěch neúplných rodin, které budou srovnatelné s legislativou vyspělých států Evropské unie.
„Jiné sociálně ohrožené skupiny, jako jsou důchodci, zdravotně postižení, Romové či homosexuálové, mají své organizace a spolky, prostřednictvím kterých lobbují za svá práva. Samoživitelky a samoživitelé takovou možnost nemají vzhledem k časovému vytížení způsobeným péčí o rodinu jen s jedním dospělým,“ dodala Mgr. Patricie Dolanská, manažerka pro právní otázky ANR, o.s.
Idea sjednocení organizací a jednotlivců do Asociace vychází z přesvědčení členů sdružení, že nelze na legislativní a exekutivní úrovni nadále ignorovat demografický vývoj. Každé druhé manželství se rozvádí a stále více dětí se rodí mimo manželství. Všeobecně přijímaný názor politiků i široké veřejnosti, že ženy si mohou za svůj neúspěch v manželství samy a vysávají kapsy sociálního systému a otců dětí, je nadále nepřijatelný.
Asociace neúplných rodin, o.s. ale apeluje také na zlepšení pozice druhého rodiče, tj. na potřebnost a možnost většího zapojení otců do výchovy dětí i po rozvodu manželství.
Proto byly ke členství v Asociaci přizvány i organizace, které se dlouhodobě zasazují o práva otců.
„Do současné chvíle existovaly dva tábory – tábor otců a tábor matek. Oba prezentovaly své názory bez možnosti vzájemné konstruktivní diskuse. Právě tu nám umožňuje vznik zastřešující organizace, kterou je Asociace neúplných rodin,“ řekla Lucie Asenová.
Návrh Asociace neúplných rodin, o.s. na úpravu Zákona o rodině a soudní praxe z něj vyplývající:
1. Valorizace ZVP
Žádáme, aby byla zákonem upravena valorizace ZVP podobně, jako je tomu v případě důchodů.
2. Splácení a úročení ZVP
Žádáme, aby dlužné částky ZVP byly úročeny stejně, jako je tomu u ostatních dluhů.
Rozsudkem soudu musí být určen dlužníkovi splátkový kalendář a stanovena výše splátek.
3. Podíl dítěte na životní úrovni rodiče
Žádáme, aby povinný rodič pravidelně předkládal doklady o výši svých příjmů, neboť často dochází ke změně příjmu povinného, aniž by toto bylo zohledněno při úpravě výše ZVP.
4. Změna zákona umožňující při výkonu trestu oddlužení povinného
Žádáme takové legislativní úpravy, které by vedly k tomu, aby v případě, že povinnému je uložen trest za zanedbání povinné výživy, nedocházelo zároveň k jeho oddlužení. Při přeměně původně uloženého trestu (podmíněně odloženého, obecně prospěšných prací apod.) na trest nepodmíněného trestu odnětí svobody se defacto tímto vykonaným trestem dluh maže.
5. Důkazní břemeno na straně povinného
Žádáme, aby bylo v zákoně ustanoveno, že dokazování nemožnosti hrazení ZVP ve stanovené výši je na straně povinného. Do pravomocného rozhodnutí soudu o změně nemá povinný právo, jakýmkoliv způsobem, je svým vlastním rozhodnutím měnit.
6. Náhradní výživné
Žádáme, aby v případě nehrazení ZVP ze strany povinného přebírala tuto povinnost jeho širší rodina, tzn. např. prarodiče, popř. manžel (ka).
Žádáme, aby stát zvýšil svoji pomoc oprávněným při zjišťování pobytu povinného formou dotazů na PČR, ČSSZ, Centrální evidenci obyvatel, Centrální evidenci vězňů apod.
Žádáme, aby stát vytvořil podmínky pro náhradní plnění ZVP pro případy, kdy nebylo možné využít všech výše jmenovaných možností.
Připravila: Katka
Foto: Asociace neúplných rodin
15. 7. 2011
