Každá maminka, i kdyby měla jen jednoho potomka, moc dobře ví, kolik to dá práce. A je ráda, když jí s dítkem více či méně často někdo pomůže.
Nejčastěji jsou ochotné babičky. Je to vždycky výhoda? Mezilidské vztahy jsou složité, zejména jde-li o členy jedné rodiny. To se pak mnohdy musíme obrnit trpělivostí a neříkat vše na plnou pusu. Ale stejně tak je špatně, když mlčíme jen proto, aby byl v rodině klid.
Nula od nuly pojde
Erika (35 let) patří mezi samoživitelky. Jde o její rozhodnutí; s přítelem se rozešla v době, když zjistila, že je „v tom“. „Nedokázala jsem si představit, že se budu starat o dvě děti, obrazně řečeno. Pavel totiž vyžadoval velkou péči (sám zvládl akorát tak otevřít ledničku a dlouze do ní zírat). Jeho pomoc nejen v domácnosti byla nulová,“ vypráví. To ale ještě netušila, co ji čeká, a tak ráda přivítala výpomoc maminky. Jenže:
„Než mamka přijde, aby pak vzala malou třeba ven, musím mít do posledního kapesníku všechno připravené, samozřejmě také svačinu – pro obě. A také náhradní program, kdyby třeba začalo pršet. Spočítala jsem si, že mi ta příprava zabere více času, než který pak mamka stráví s dcerou. Maminka se totiž rychle unaví a říká, že víc než hodinu v kuse pomáhat nemůže. Upřesňuji – chodí k nám dvakrát týdně,“ svěřuje se Erika.
„Než mamka přijde, aby pak vzala malou třeba ven, musím mít do posledního kapesníku všechno připravené, samozřejmě také svačinu – pro obě. A také náhradní program, kdyby třeba začalo pršet. Spočítala jsem si, že mi ta příprava zabere více času, než který pak mamka stráví s dcerou. Maminka se totiž rychle unaví a říká, že víc než hodinu v kuse pomáhat nemůže. Upřesňuji – chodí k nám dvakrát týdně,“ svěřuje se Erika.
Pomoc, nebo přítěž?
Alenka (37 let) už nemá maminku. Se dvěma syny v předškolním věku jí pomáhá tchyně, každý všední den. Závidíte? „Bez babičky, jak tchyni říkám, bych to sama všechno nedala, to je fakt. Manžel je v práci od rána do večera, sotva se s kluky stihne rozloučit před spaním,“ svěřuje se. Mladší, téměř dvouletý Davídek, je ještě doma, čtyřletý Tadeáš chodí na půl dne do školky.
Alenka nechce být nevděčná, tchyně jí opravdu pomáhá se vším; nejen s dětmi, ale i s vařením a úklidem. „Jenže – zásadně musí být po jejím. Já se třeba snažím Davídkovi nedávat pleny, ovšem když ho hlídá jen babička, hned mu plínku dá. Rozepře máme i ohledně vaření. Když ji poprosím, zda bychom nemohli připravit něco jiného než guláš nebo svíčkovou s knedlíky, urazí se. Ona přece ví nejlíp, co a jak vařit, a ty moje těstoviny a zelenina – to prý není k jídlu,“ říká posmutněle.
O úklidu domácnosti nemluvě. „Zkraje jsem se snažila slušně dát najevo, co a proč mi vadí, ale babička ještě nikdy neuznala můj názor. Jen si na mě postěžuje manželovi. A ten mi zase domlouvá, abych maminku respektovala. Tak držím pusu, byť to ve mně doslova vře,“ dodává. Věřili byste, že si Alenka nejvíce odpočine o víkendech, když je na děti „jen“ s manželem?
Libuška ve dvojím ohni
Až si Alenka přečte o zkušenostech Libušky (44 let), možná se ještě zaraduje, jak se má dobře. Libuška nemohla dlouho otěhotnět, povedlo se to doslova na poslední chvíli. K velkému překvapení téměř za dva roky bráškovi Lumírkovi přibyla sestřička Zuzanka. Babičky má dvě, pomáhá jí její maminka i tchyně. „Jako hlavní problém vidím to, že podle manžela musíme být s dětmi doma minimálně dva dospělí. A pak to, že se naše maminky navzájem nemusí. Přijde mi, že jen soupeří o přízeň svých vnuků a dělají si naschvály.“
Prakticky to pak vypadá následovně: Libuščina maminka vnukovi vysvětluje, že před obědem není dobré baštit sladkosti. Jak se to dozví druhá babička, hned mu vrazí do ruky čokoládu. A když zase tchyně nechce dovolit malé Marušce, aby skákala do louží, Libuščina maminka si natruc pořídí nové holinky, aby vnučce dokázala, že skákání do louží je přece bezvadná zábava.
„Jsem docela ,splachovací´. Chci mít doma klid a také si opravdu jejich pomoci vážím. Obě babičky se snažím respektovat. Ale děti z toho mají v hlavě, guláš. Právě kvůli nim je třeba celý systém změnit. Jenže kdo a jak to babičkám řekne, to tedy vážně nevím,“ uvádí Libuška.
Jaké jsou vaše zkušenosti? Pomáhají vám s dětmi také babičky, nebo snad někdo jiný? Jsou spokojené všechny strany, nebo řešíte podobné provozní komunikační neshody? Dokážete je pak strategicky a takticky vyřešit?
Text: Marcela
Foto:
