Chcete se pustit do pěstování růží, ale nevíte si rady? Poradí vám pěstitelka růží Hana Veselá.
Je růže náročná na pěstování?
O nic víc než jiné rostliny, které máte v zahradě. Pokud chcete mít zahradu udržovanou, pečujte o ni průběžně celé léto. A komu se líbí zahrada přírodní, ten ať volí růže plané – což nemusí nutně znamenat pouze šípkovou růži, známou u nás z volné krajiny. V dnešní době se dá sehnat mnoho botanických druhů z celého světa, jejichž jednoduché květy září všemi barvami a šípky dorůstají různorodých tvarů a velikostí.
Sázejí se růže na podzim nebo na jaře?
Obě roční období jsou vhodná, ovšem růže lze i sázet třeba v pozdním létě – v tomto případě jen více hlídejte zálivku a dávejte pozor, aby čerstvě vysazenou rostlinu neatakovaly přímé sluneční paprsky. Obecně platí, že růže lze zakoupit jako prostokořenné v kontejneru. A právě rostliny v kontejneru lze sázet téměř po celý rok (kromě mrazivých dnů nebo zeminy).
Při výsadbě je očko s úrovní půdy?
Růži lidé často vysazují chybně tak, že místo očkování je zároveň s povrchem země nebo dokonce nad ním. Správně se růže zasazuje místem očkování (silná část mezi kořeny a horní, zelenou částí růže) zhruba 5 až 7 cm pod zem. Růže je tak do budoucna uchráněna před totálním vymrznutím. V případě, že růži vysadíte chybně, místem očkování zároveň s povrchem země nebo dokonce nad něj, ušlechtilá část růže, která je choulostivá, umrzne a ze země vyraší pouze plané výhony z podnože. Lidé si toto pravidlo často pletou s pravidlem pro výsadbu roubovaných ovocných stromků, kde se ponechává naopak místo roubování nad zemí.
Když je horko, zaléváme opatrně, často a také na listy?
Mezi další chyby se řadí příliš časté zalévání růží lehkou sprchou a navíc přes list. Růže koření hluboko, i více než 50 cm pod zemí, tedy krátké denní zálivky nemají příliš smysl. Navíc se permanentním vlhčením listů podporují houbové choroby. Růže stačí zalévat jedenkrát týdně (v horku dvakrát týdně) a to plnou konví rovnou k bázi rostliny. A proč ne na list? Kropení v parném létě v ostrém slunci způsobuje popálení listů – představte si, že kapka vody na listu je jako malinká lupa – než ji slunce vysuší, znásobí svou teplotu tak, že list popálí.
Opravdu kvetou celé léto?
Růže mají dva vrcholy kvetení. První násada květů se objevuje v polovině června. Po odkvětu chvíli trvá, než růži narostou nové výhony, nad jejichž vrcholech se tvoří poupata, která znovu zakvetou. V průběhu léta sice opakovaně kvetoucí růže nakvétají, ale druhý vrchol kvetení, kdy je růže opět v plné kráse, přichází na přelomu srpna a září.
Která z růží je ta nej?
V první řadě zaleží na tom, jak velký keř chcete a co od růže požadujete. Od toho se odvíjí, jestli sáhnete po pnoucí, velké sadové růži, čajohybridu, a nebo po nižších růžích – od 40 do 60 cm, ať už s většími květy nebo miniatury. Líbí se vám klasická růže k řezu do vázy nebo jako výplň do záhonku? Solitéru uprostřed trávníku nebo pnoucí k oblouku? Aby kvetla opakovaně nebo stačí jednou, zato vydatně? A aby byla zdravá. Těch kombinací je mnoho, dokonalá růže neexistuje. Záleží tedy na tom, pro kterou vlastnost máte růži rádi a díky tomu jí prominete i nějaké ty zdánlivé „nedokonalosti“.
Hančin tip: Zemina k pěstování růží je lepší lehčí. V těžkých, jílovitých půdách zakořeňuje růže hůře a dá trochu práci ji vypiplat. Ale i zde to jde a růže, které se v těchto podmínkách uchytí a kořeny prorazí, jsou obvykle i dál velmi vitální a nepotřebují zálivku. Připravila: Věra Hájková
