Když se Petra s Martinem brali, řekli si o sobě spoustu věcí. Přáli si mít čistý stůl, začít od začátku. Sdílnějším vypravěčem, resp. tím, kdo toho měl víc na srdci, byl Martin. Za sebou jedno nevydařené manželství, z něhož mu zůstaly dvě dcery, jeden nezanedbatelný dluh a velký šrám na srdci. Pevně věřil, že mu svazek s Petrou aspoň trochu spraví chuť a zaplní prázdnotu jeho dnů.
Zpočátku šlo všechno hladce. Novomanželé se nastěhovali do čerstvě zrekonstruovaného bytu s regulovaným nájemným a užívali si navzájem jeden druhého. Petra pocházela z umělecky založené rodiny a byla zvyklá na bohatý společenský život. Martin jí chtěl dopřávat její ‚standard‘, a proto se i přes občasnou finanční tíseň maximálně snažil. Pravidelně navštěvovali kino, neunikla jim žádná důležitá premiéra v divadle. Alespoň jedenkrát za týden si užívali večeři v některé z lepších restaurací a slibovali si, že minimálně dvakrát do roka vyjedou společně, třeba jen na víkend, někam do zahraničí.
Angličtina v zahraničí
Když jednoho dne přišla Petra s tím, že by ráda absolvovala měsíční intenzivní kurz angličtiny s rodilým mluvčím, Martin zvážněl. Snažil se Petře vysvětlit, že jejich finanční situace a životní styl nedovolují žádné další mimořádné výdaje a kurz angličtiny tentokrát bude muset oželit. Petra si ovšem postavila hlavu, protože v jazykovém zdokonalení jednoznačně spatřovala svou šanci na lepší pracovní pozici v rámci firmy, kde pracovala. Rozhodla se tedy jednat a peníze na kurz si půjčila od rodičů. Kdyby bývala tušila, jaký kolotoč tím spustí, nejspíš by se tehdy rozhodla jinak.
Hledání viníka
Cizí jazyky Petře nikdy moc nešly a vydělávání peněz taky ne. V rámci reorganizace firmy přišla o práci a tím také o možnost splácet rodičům svůj dluh. Navíc se dostavila frustrace z toho, že angličtina pro ni stále byla velice cizím jazykem a pomyslnou poslední kapkou se stala skutečnost, že se jí ani po roce nepodařilo otěhotnět. Dostala se do obrovské psychické nepohody a hledala viníka.
První po ruce byl Martin. Petra na něj jednoho pochmurného večera vysypala všechno svoje nahromaděné smetí. Začala mu vyčítat, že namísto aby investoval do své současné rodiny, peníze utíkají do té původní. Svou dosud nevyslyšenou touhu otěhotnět si kompenzovala navážením se do Martinových dcer a neschopnost naučit se cizí jazyk sváděla na nedostatek příležitostí k cestám do zahraničí.
Ani Martin nezůstal v klidu a Petřiny výčitky odpálil konstatováním, že ho před jejími rodiči zcela znemožnila, když si od nich vypůjčila peníze na vzdělání. Jako by on sám nebyl schopen zaopatřit svou ženu. Vyjmenoval jí všechny možné akce za poslední půl rok, vyčetl drahé restaurace, čtyři nové kabelky, patery lodičky a nový kožíšek, který tak nutně musela mít. Navíc se ho ohromně dotkla Petřina zloba, namířená proti malým dcerkám.
Během toho večera zaznělo mnoho zbytečných a emočně přesycených slov, která už nešlo vzít zpátky. Jakoby se od toho dne do jejich vztahu začala postupně uvolňovat hořkost a jeden druhému se čím dál více vzdalovali. Výčitky se staly běžnou součástí jejich dnů a stínem mnohých nocí. Navzájem si dokázali vytýkat kde co.
Přestože Petra původně nepatřila k žárlivým osobám a zpočátku soužití s Martinem vykazovala i poměrně vysokou míru tolerance, najednou jí začínaly vadit Martinovy občasné schůzky s bývalou ženou. Marně jí vysvětloval, že řeší veskrze praktické záležitosti týkající se výhradně jejich dvou dcer. Kárala ho za každou kávu, kterou exmanželce zaplatil, urážela se kvůli občasným telefonátům s kolegyněmi z práce. Dokázala si kdykoli najít nějaký ‚pádný‘ důvod, aby Martina zahrnula výčitkami na jakékoli téma.
Čím dál častěji odcházela trucovat k rodičům a vedla nekonečné debaty s kamarádkami o smyslu jejího manželství.
Rozvod?
Martin to ještě nějakou dobu snášel, ale jeho trpělivost se chýlila ke konci. Když už ani mnohé víkendy netrávili společně, podal Martin žádost o rozvod. Teprve tehdy Petra prozřela a začala si plně uvědomovat důsledky svého počínání. Na poslední chvíli se pokusila vztah zachránit. Omlouvala se, prosila, plakala… Martin si nebyl jistý, zda po prvním nevydařeném manželství a nepříjemné zkušenosti z manželství druhého má ještě vůbec chuť pokračovat.
Nakonec se přeci jen rozhodl dát oběma ještě jednu a poslední šanci. Pravidelně začali navštěvovat manželskou poradnu a postupně, kousek po kousku, lepili k sobě střípky těch hezčích vzpomínek původně šťastného vztahu.
Na základě vyprávění napsala: Lea Raif
Foto: Pixabay
