Pošmourné zimní dny bez slunečního svitu nám příliš energie nedodají. Dlouhá zima se podepíše ale také na stavu naší imunity. Tělu je proto zapotřebí dodat zdraví prospěšné látky.
Zima pro náš organismus představuje období, kdy míváme větší energetické nároky. Ve větší míře jsme vystaveni různým nemocem, máme nižší množství vitaminu D a oslabenou imunitu. Podle profesora RNDr. Jana Krejska, CSc. je k tomu, aby náš imunitní systém správně a dostatečně rychle fungoval, zapotřebí upravit jídelníček a nezapomenout na důležité živiny.
Vitaminy a bílkoviny
V jídelníčku proto musí mít významné zastoupení především čerstvá zelenina. Jejím prostřednictvím snížíme energetický příjem. Tělu dodáme potřebné vitamíny, minerály a vlákninu. Tato složka potravy musí být doplněna o kvalitní živočišné bílkoviny.
„Vhodným zdrojem živočišných bílkovin, který je navíc chutný, je mléko a mléčné výrobky, včetně másla. Mléko je zdrojem bílkovin, cukru, tuků, minerálů, vitamínů a stopových prvků,“ upřesňuje pan profesor Krejsek. Kvalitativní i kvantitativní zastoupení mléčných výrobků je dle jeho slov optimálním zdrojem pro správné fungování imunitní soustavy.
Vitamin D z mléčného tuku
Jaké živiny jsou v mléce a mléčných výrobcích? V prvé řadě se jedná o vitamín D, jenž je obsažen ve velké míře v mléčném tuku. Vitamín D je odpovědný za regulaci cca 900 genů, z nichž mnohé jsou přímo zapojeny do řízení imunity.
„Vitamín D posiluje naši obranu vůči patogenním mikrobům. Možná má ještě větší význam v tlumení poškozujících složek imunity, které mohou být součástí imunopatologických nemocí, např. roztroušené sklerózy,“ informuje odborník.
Prebiotika a zdravá střeva
Je prokázáno, že naše potrava zásadně ovlivňuje obrovský ekosystém sídlící na střevní sliznici – střevní fyziologickou mikrobiotu (mikroflóru). Představuje pro ni nezbytné podněty, které zajistí její bariérové funkce, zprostředkovaně ovlivní slizniční i systémovou imunitu. Střevní mikrobiotu pozitivně stimulují složité cukry, které nazýváme prebiotika.
„Prebiotika jsou v různé míře obsaženy v zelenině, luštěninách, celozrnných moukách. Z běžných potravin je prebiotik nejvíce v česneku, cibuli, obilných otrubách a překvapivě také v banánech. Prebiotika naše tělo neumí trávit. Stimulují však střevní mikrobiotu a následně pozitivně ovlivňují imunitní systém,“ pokračuje přední český imunolog a alergolog.
Zhruba před 100 lety si povšiml imunolog, pozdější nositel Nobelovy ceny, Ilija Mečnikov, že se obyvatelé horských oblastí Balkánu dožívají vysokého věku ve velmi dobrém zdraví. Důvodem byla častá konzumace zkvašených mléčných produktů charakteru jogurtu. Organismu prospěšné složky jogurtu přisoudil imunolog bakteriím mléčného kvašení, které přeměňují mléko v jogurt. Od té doby bylo uskutečněno mnoho laboratorních i klinických experimentů, které vedly k definici tzv. probiotika, což je organismu prospěšná bakterie, kterou přijímáme s potravou. Ovšem tady pozor – ne každá bakterie mléčného kvašení splňuje kritéria na probiotikum.
„Probiotický bakteriální kmen musí být imunní vůči agresivnímu prostředí žaludku a také musí odolat účinkům složek pankreatických sekretů a složkám žluči. Zároveň musí prokazatelně, alespoň přechodně, kolonizovat sliznici střeva a stát se součástí střevní mikrobioty. Proto je třeba, abychom se vždycky z informací o dané potravině přesvědčili, zda obsahuje probiotické kultury. Produktem bakterií mléčného kvašení jsou veškeré kysané mléčné výrobky. Jsou prospěšné jak pro náš střevní metabolismus, tak i pro imunitu. Zakysané mléčné výrobky jsou snáze stravitelné a obvykle jsou lépe tolerovány než mléko. Zároveň jsou obohaceny o mnohé vitamíny a růstové prvky, které produkují právě bakterie mléčného kvašení,“ dodává prof. RNDr. Jan Krejsek, CSc.
Připravila: redakce
Foto: Bílé Plus
26. 1. 2015
