Měření tlaku zažil alespoň jednou v životě asi každý z nás. Zjištění jeho hodnot totiž patří mezi základní informace, které vypovídají o našem zdravotním stavu. Pokud je tlak vyšší, hrozí nám zdravotní komplikace.
Mnozí pacienti jsou zjištěním, že mají vyšší krevní tlak, překvapeni. Není divu. Obvykle totiž nepociťují žádné příznaky. Ty se pak často projeví až ve fázi, kdy už jde o zdravotní komplikace třeba v podobě srdeční či mozkové příhody. Právě proto je nutné si krevní tlak kontrolovat pravidelně, zvláště vyskytuje-li se toto onemocnění v rodině, jsou-li přítomny rizikové faktory nebo s rostoucím věkem (po 35. roce života by to již měla být samozřejmost).
Co je to vlastně krevní tlak
Krevní tlak je síla, kterou krev působí na stěnu tepen při svém transportu oběhovým systémem. Jde o tlak krve ve velkých tepnách, arteriích, od toho je odvozen i méně známý název arteriální tlak krve. V okamžiku stahu srdce je tlak nejvyšší, označovaný jako systolický – laicky „horní“. Mezi dvěma stahy, kdy se srdce plní krví, krevní tlak klesá a označujeme jej jako diastolický – laicky „dolní.“ Krevní tlak je vždy udáván těmito dvěma čísly. Důležité jsou přitom obě hodnoty. Krevní tlak během dne kolísá. Nejnižších hodnot dosahuje ve spánku, začíná stoupat mezi 4. a 6. hodinou ranní a nejvyšších hodnot dosahuje v dopoledních hodinách. Normální hodnota krevního tlaku u dospělých osob je 130 mm Hg a nižší pro systolický tlak a 85 mm Hg a nižší pro diastolický tlak.
Příčiny vysokého krevního tlaku – hypertenze
U většiny nemocných příčinu vysokého krevního tlaku lékaři neznají. K tomu, aby se hypertenze projevila, je většinou potřeba spolupůsobení genetických dispozic a faktorů zevního prostředí. Pak hovoříme o tzv. primární hypertenzi. Primární hypertenze představuje asi 95 % hypertenzí. K rizikovým faktorům vzniku arteriální hypertenze patří nadváha, přejídání, nadměrná konzumace alkoholu, nedostatek pohybu, stres či zvýšený příjem soli v potravě. Tato rizika můžete ovlivnit hlavně dodržováním zásad zdravého životního stylu.
U některých pacientů je zvýšený krevní tlak důsledkem nějakého jiného onemocnění, jde o tzv. sekundární hypertenzi. Jsou to nemoci ledvin nebo jejich cév, hormonální poruchy či neurologické nemoci. I vysoký krevní tlak, který vzniká v těhotenství, řadíme mezi sekundární hypertenzi. Vždy je zapotřebí hledat příčinu zvýšeného, nebo dokonce vysokého krevního tlaku a zaměřit se na její odstranění.
Jak se hypertenze projevuje
Problémem arteriální hypertenze je, že nemá žádné charakteristické příznaky. Někdy se může hypertenze projevovat bolestmi hlavy, krvácením z nosu (epistaxe), únavou nebo poruchami spánku. V pokročilých stádiích se pak objevují příznaky vyplývající z poškození jiných orgánů dlouhotrvajícím vysokým krevním tlakem: dušnost, bolesti na hrudníku závislé na námaze (angina pectoris). Může dojít i na komplikace – infarkt myokardu, poruchy funkce ledvin a zraku.
U koho se může pravděpodobně vyvinout hypertenze
- Lidé, jejichž rodinní příslušníci mají vysoký krevní tlak.
- Lidé, kteří kouří.
- Lidé, kteří mají nadváhu nebo jsou obézní.
- Lidé, kteří jsou neaktivní.
- Lidé, kteří nadměrně pijí alkohol.
- Lidé, kteří jedí příliš mnoho tučných jídel nebo potravin s obsahem soli.
- Těhotné ženy.
- Ženy, které berou antikoncepci.
Jak vypadá léčba?
V první řadě nařídí lékař zahájení režimových opatření, z počátku možná i bez léků. Doporučení přitom souvisí přímo s individuálním stavem pacienta. Pokud je obézní, je třeba zahájit v první řadě dietu. Pro všechny pacienty s hypertenzí je velice důležité omezení konzumace soli, alkoholu a kouření. Veliký význam má rovněž pravidelný pohyb. Co se týká farmakologické léčby – u pacientů s vysokým tlakem se nasazuje léčba antihypertenzivy – tedy léky na snížení krevního tlaku.
Připravila: Věra Hájková
