Lidé, kteří často cestují i ti, kteří překročí hranice jen občas, ví, jaké problémy mohou na dovolené způsobit střevní komplikace, zejména průjem.
Zvlášť v afrických nebo asijských zemích, kde nebývá úroveň hygieny nejlepší. Víte, že nebezpečí nakažení hrozí i v ČR? Naše země je obecně hodnocená jako země se středním rizikem střevních onemocnění. V naprostém bezpečí tedy nejste v létě ani v České republice. Například nedostatečná tepelná úprava kuřecího masa loni zapříčinila onemocnění téměř 24 tisíc lidí nemocí zvanou kampylobakterióza. Salmonelóza může za dalších cca 11 tisíc případů. Dostatečná letní příprava zahrnující informování se o rizicích a prevenci, užívání probiotik a dodržování základních hygienických zásad přitom může problémům zabránit.
Průjem může mít infekční i neinfekční původ. Ten neinfekční souvisí se změnou jídelníčku na cestách, kdy najednou skládáme na talíř nezvyklé kombinace potravin, uděláme dietetickou chybu a náš trávicí systém se s tím nedokáže chvíli srovnat. Zatímco tento průjem je téměř neškodný a po návratu k obvyklé stravě zmizí, infekční průjem vzniká ze závažnějších příčin a je nejčastěji projevem nemoci zvané kampylobakterióza. Tu způsobuje bakterie vyskytující se na nedostatečně tepelně upraveném kuřecím mase a v loňském roce dle údajů ze Státního zdravotnického ústavu zkazila letní dny minimálně 23 780 lidem, jež nemoc ohlásili. Další zákeřná bakterie, jenž nás může v České republice pořádně potrápit, je nechvalně známá Salmonella, která způsobila nemoc salmonelózu 11 359 pacientům.
Pomohou probiotika
Boj s kampylobakteriózou, salmonelózou a dalšími průjmovými onemocněními je pro tělo vyčerpávající. Narušená střevní mikroflóra umožňuje patogenům šířit se v těle, jsme lehce napadnutelní viry, bakteriemi či toxiny. Právě k obnovení střevní mikroflóry přispívají probiotika, přátelské bakterie žijící ve střevech, které příznivě ovlivňují naše zdraví, zejména trávení, a zlepšují vstřebávání některých živin, peristaltiku střev a mnoho dalších. Jsou přirozenou součástí některých potravin, při průjmových onemocnění je ale lepší zajít do lékárny, kde vám doporučí přípravky, které obsahují větší počet probiotických kmenů a živých mikroorganismů a s potížemi si rychle poradí. Vhodné je volit přípravky doplněné o prebiotika sloužící zároveň jako potrava pro probiotika, případně např. kvasinku S. Boulardii. Příkladem může být Biopron Forte, který obsahuje výhodnou kombinaci probiotických kvasinek a laktobacilů.
Boj s dehydratací
Samotné trávicí obtíže ale nejsou jediným problémem. Značnou komplikaci může vyvolat i přílišné odvodnění těla, které přitom přirozeně nastává. „Největším rizikem při průjmových onemocnění je nedostatečný pitný režim a následná dehydratace organizmu. Pokud jste odkázáni jen na svou pomoc, využijte převařenou vodu s 4 lžičkami cukru a 1 lžičkou soli. Lékaře určitě navštivte, pokud průjem trvá déle než 5 dní, objeví se horečky a zvracení, ve stolici je příměs krve nebo nejste schopni dodat a udržet dostatek tekutin,“ radí praktická lékařka MUDr. Petra Nová z Prahy.
Prevence
Je třeba si uvědomit, že v teplém počasí se potraviny rychleji kazí a že improvizované podmínky u prodejního stánku na koupališti nebo hudebním festivalu nemusí zaručit potřebnou skladovací teplotu a další nutné hygienické návyky. I když si vaříte sami doma, nenechávejte potraviny nezavřené nebo mimo lednici déle, než je nezbytně nutné. Všechny suroviny po pečlivé tepelné úpravě ihned snězte.
KP
Foto: Focus agency
