Zdraví

Co víte o osteoporóze?

Řídnutí kostí neboli osteoporóza postihuje v civilizovaných zemích zhruba 7 až 8 procent obyvatelstva. Co o ní víte?

Osteoporóza znamená odvápnění kostí. 

Toto není pravda, poměr mineralizované kostní tkáně a organické hmoty je stejný jako u zdravých kostí. U osteoporózy dochází k celkovému úbytku kostní tkáně a k mikroskopickým změnám její struktury, což vede ke snížení mechanické odolnosti kosti. Onemocnění tedy představuje pokles v kvantitě a kvalitě kostní tkáně, a tím zvýšené riziko zlomeniny. 

Osteoporóza a artróza jsou podobné stavy. 

Artróza (či osteoartróza) znamená postižení kloubů. Jde o úbytek kloubní chrupavky. Charakteristickým projevem artrózy je bolest postižených kloubů. Osteoporóza znamená úbytek kostní tkáně a zhoršení její mikroskopické struktury. Nejde tedy o nic podobného. 

Osteoporóza je nemoc starých lidí. 

Následky osteoporózy se sice většinou projevují až v pozdějším věku, avšak základ pro dostatečnou mineralizaci kostí se vytváří již v období dospívání. Zlomeniny kostí při osteoporóze ve stáří se všemi negativními důsledky jsou tedy zpravidla následkem nedostatečné prevence v podstatně mladších věkových obdobích. Navíc jsou množství a kvalita kostní tkáně předurčeny z 80 procent geneticky a mohou postihnout obě pohlaví. Stav mohou zhoršit chronická onemocnění – např. revmatické poruchy, vstřebávání živin, nádorová onemocnění či některé léky (glukokortikoidy). Pravdou ale je, že nejčastějším zástupcem nemoci je tzv. osteoporóza postmenopauzální, postihující ženy po přechodu. Příčinou je úbytek ženských pohlavních hormonů estrogenů. 

Osteoporózou mohou onemocnět pouze ženy. 

V období klimakteria je skutečně rozvoj osteoporózy spojené s rizikem zlomenin asi čtyřikrát větší u žen než u mužů. Je to důsledek nedostatku hormonů estrogenů. Nicméně ve věku kolem 75 až 80 let se již tyto rozdíly téměř vyrovnávají. 

Ve středním věku je už na prevenci osteoporózy pozdě. 

Na prevenci osteoporózy není pozdě nikdy. Pozornost dostatečné výstavbě kostí je nutno věnovat již v období růstu a dospívání, ve středním věku však můžeme zpomalit odbourávání právě prevencí. Nezvýšíme sice mineralizaci kostí, ale napomůžeme tomu, aby úbytek vápníku odpovídal průměrnému poklesu s věkem, nikoli urychlenému. Tím snižujeme riziko zlomenin se všemi jejich komplikacemi. 

Osteoporóza je nutným zlem, které přichází se stářím, nutno se s tím smířit. 

S osteoporózou lze bojovat, existují soubory cviků pro pacientky a pacienty. Rovněž lze upravit výživové zvyklosti, aby organismus obdržel požadované množství vápníku a vitaminu D. Nutností je aktivní přístup nemocného. 

Užívání vápníku a vitaminu D není vhodné, neboť vápník se usazuje v cévách a ledvinách a tím poškozuje uvedené orgány. 


To je naprostý nesmysl. Denní dávky vápníku (800 až 1500 mg) a vitaminu D (400 až 800 jednotek), které se užívají při léčbě či prevenci osteoporózy, představují ideální množství, které potřebuje lidský organismus pro své běžné funkce. K ukládání vápníku v měkkých tkáních by mohlo docházet jen tehdy, kdyby byly uvedené dávky překročeny pětinásobně a více. Na zajištění rovnováhy v organismu musíme nasměrovat vápník tam, kde je pro tělo prospěšný a k tomu potřebujeme tu správnou kombinaci vápníku, vitamínu D3 a vitamínu K2. Zatímco vitamín D zajišťuje samotné vstřebávání vápníku do krve, vitamín K2 „dohlíží“ na to, aby se vápník dostal tam, kam je třeba, to je do kostí a zubů. Díky němu nasměruje vápník přímo do kostí a zubů, kde je potřebný a neukládá se v cévách a tkáních. Pro kvalitní prevenci vyzkoušejte Biomin Ovovital a Biomin K2 + D3.


Připravila: Katka
Foto: iStock


Diskuze: příspěvků