Předvánoční stres, úbytek slunečního světla a chladné počasí se podílí na vyšším počtu pacientů, které trápí sezonní deprese. Jak se s ní dá bojovat?
Skleslostí, tedy propadem nálady či smutkem, trpí občas snad každý člověk. Jedná se však většinou o reakci na určitý reálný podnět, jako jsou například vztahové problémy, dlouhodobá únava, pocit osamění, ztráta zaměstnání, finanční nouze či ztráta blízké osoby. V případě, že se k nevyřešeným osobním problémům přidá i sychravé podzimní počasí a nedostatek slunečního světla, můžeme hovořit o sezónní depresi.
Se sezónní depresí lze bojovat
Podle předního českého psychiatra, MUDr. Mariana Korandy, je podzim výživnou půdou pro zhoršení lidského psychického stavu. „Známe pojem sezónní deprese. Ta přivede každý podzim a v zimě do našich ordinací vždy větší množství lidí.“ Základem boje proti sezónní depresi je pravidelnost denního režimu. Znamená to si racionálně rozložit úkoly pro daný den, v pravidelnou dobu se snažit usínat a stejně tak ráno vstávat. Mít dostatek pohybu a sportovat, tedy provozovat činnosti, při kterých tělo vytváří endorfiny. Důležité je také se naučit účinně relaxovat. Velmi důležité je také nasměrování se k pozitivnímu způsobu vnímání světa, radovat se i z nahodilých maličkostí, touha se smát či provozovat své koníčky. Důležitou obranou je také naučit se říkat „ne“, které zabrání celkovému přetěžování jak fyzické stránky, tak psychiky. V počátcích sezónního poklesu nálady pak někdy velmi účinně pomáhá fototerapie, tedy ozařování těla speciální lampou s intenzívním bílým světlem s vlnovou délkou blízkou dennímu slunečnímu záření.
Co se děje v těle
V případě sezónní deprese, tedy poklesu nálady právě v důsledku například úbytku slunečního světla kumulované s osobními problémy, může jít o nedostatek sloučeniny SAMe (S-adenosylthionine) v těle. Tuto sloučeninu však nelze organizmu dodat tak snadno, jako je tomu třeba u vitamínů. „SAMe má na svědomí tvorbu hormonů myšlení seratoninu, melatoninu, dopaminu, jež vedle obranyschopnosti dokáží udržet dobrou náladu a duševní rovnováhu. V případě nedostatku této látky v těle ji lze bez nebezpečí jakékoli závislosti doplnit například potravinovými doplňky,“ řekl farmaceut PharmDr. Tomáš Vontor. Jedním dechem však doplňuje, že pokud sám člověk nezvládá svůj psychický stav, rozhodně nemá sahat po vysoce návykových sedativech jako je Lexaurin či Neurol. Pokud totiž člověk stav skleslosti nezvládá sám, rozhodně by měl neprodleně vyhledat psychologa nebo psychiatra.
Co nezvládnete sami, svěřte odborníkovi
„Deprese jako lékařská diagnóza je závažné psychické onemocnění, které oproti skleslosti často nemívá vnější příčinu,“ vysvětlil rozdíl MUDr. Marian Koranda. Depresivní stavy mají jasné příznaky. Pokud po dobu více než dvou týdnů pozorujete výrazné potíže se spánkem, nemožnost se soustředit, neschopnost prožívat radost, máte dojem, že jednoduché úkoly jsou pro vás obtížně zvládnutelné, zažíváte pocity beznaděje, bezmocnosti a vyčerpání, psychomotorický neklid, úzkostnost, nemožnost ovládat své negativní myšlenky doprovázené ztrátou chuti k jídlu nebo někdy naopak nekontrolovatelným přejídáním se, zpozorněte.
Dalšími příznaky deprese je pak i výrazná podrážděnost, popudlivost nebo agresivita, tendence konzumovat více alkoholu, než je obvyklé a někdy též neovladatelné myšlenky, že život nestojí za to žít. Je také dobré vědět, že deprese je často dědičně podmíněna a k jejímu propuknutí tak stačí i malý podnět. I část ze zmíněných příznaků by měly být důvodem k neprodlené návštěvě specializované ordinace. Statistiky totiž hovoří neúprosně. Okolo 100 tisíc Čechů se s depresí léčí u odborníků, ale odhad říká, že toto závažné psychické onemocnění se týká až šestinásobku lidí, z nichž většina se s odborníkem se svou nemocí neporadí.
Deprese v číslech v ČR:
- 9 – 20 % lidí trpí sezónní depresí
- Celoživotní riziko vzniku klinické deprese se týká 10 – 25 % žen a 5 – 12 % mužů
- Mezi 25. až 44. rokem života vzniká deprese u lidí nejčastěji
- Z celkového počtu nemocných klinickou depresí si 15 % sáhne na život
- V roce 2012 spáchalo v ČR sebevraždu 1 589 lidí
- Ženy trpí depresí dvojnásobně více než muži, také jsou to ony, kdo si častěji sáhnou na život a sebevraždu i dokonají.
Připravila: Zuzana
Foto: iStock
24. 12. 2013
