Blíží se Vánoce. Letos to pro mě nemá žádný význam. Večery netrávím pečením, ale nad stále stejnými papíry.
Na internetu nesháním dárky, ale hledám pořád dokola to stejné. Hledám skulinu, kterou ho dostat pryč. Pročítám pořád dokola všechny okolnosti, které ho v poutech odvedly od naší společné budoucnosti. A jednoho dne mi svitne.
Okamžitě zavolám našemu právníkovi. Je mnohem snaživější a odhodlanější než ten předchozí. Dokonce se vyzná ve stavebnictví. Sám přiznává, že je to zapeklitá situace. Můj muž byl zodpovědný za smrt jednoho z dělníků. Ale pořád nám dává naději. Hned druhý den se sejdeme. Vyslechne mě a tváří se skepticky.
„Vy si myslíte, že to někdo chtěl na vašeho manžela hodit?“
Dosud jsme řešili chybu v počítačovém programu. Nikoho nenapadlo, že by v tom mohl mít prsty někdo jiný.
„Ano. A vím proč.“
„Nezlobte se, ale přece nenecháte někoho zemřít, abyste jeho zabití hodila na někoho, kdo vám dejme tomu překáží v práci?“
„Nejspíš ten dotyčný netušil, že se někdo zabije, ale třeba jenom zraní.“
„Dobře, ale jaký by mohl mít motiv? Váš muž byl v kolektivu oblíbený.“
„To ano. Ale poslední týdny před zatčením měl velké problémy se svým zástupcem. Vyhledával problémy, útočil na něj, roznášel pomluvy.“
„Ten jeho bývalý spolužák, Horák? Studovali spolu před dvaceti lety. Myslíte, že šlo o něco osobního?“
„Ano. Nedělám to ráda, ale poněkolikáté jsem prošla manželovy věci. Teprve včera jsem se odhodlala přečíst si jeho osobní dopisy a deníkové zápisky. Vypadá to, že oba na vysoké chodili se stejnou dívkou. Když se to odhalilo, můj muž se s ní rozešel. Horák s ní chtěl být dál, ale ona byla zamilovaná do Jardy, do manžela. Ale ten jí neodpustil, že ho podváděla, takže nakonec nebyla ani s jedním.“
„No já nevím, není to trochu malý motiv? Pomsta po tolika letech?“
„Nezapomeňte, že se dral na jeho místo. Podívejte se na to očima bezcharakterního člověka. Kdysi mu Jarda překazil vztah, teď mu bránil v kariéře.“
„Něco na tom je. Měl možnost upravit dráhu jeřábu a přepočítat výšku vedení, parametry, které váš muž zadal správně. Jeřáb by havaroval a obsluha by nevyvázla bez zranění. I za poškození zařízení by vašeho muže čekaly velké problémy a on by se dostal na jeho místo. Natož zabití z nedbalosti…“
Všimne si, že zadržím dech. Nemůžu znovu slyšet, z čeho byl můj muž obviněný, ačkoliv jsem to slyšela už mnohokrát. Byl tak pečlivý, tak důkladný. Všichni dělají chyby, ale takovou chybu by on nikdy neudělal.
„Promiňte. Nebojte se, zvládneme to. Musíme znovu dostat ty záznamy ze stavby. Mám známého, který by poznal, jestli byly pozměněny.“
„To by bylo skvělé. Já se nevzdám, víte?“
Povzbudivě se na mě usměje.
„A to je správné.“
POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
Autor: Jitka Králová, romantickyzapisnik.cz
Foto: Pexels
