Blogy

Zápisník zhýralé matky: Už aby nebo jindy

Sbírání kytiček

Už aby je nevlastní sestra jindy. Pamatujete, když jsme byly malé, jak jsme chtěly být velké.

Abychom už nemusely poslouchat rodiče. A už být na střední. A už vdané. A už abychom měly svoje bydlení. Už abychom měly děti. A už větší, mluvící a chodící děti. A nové auto a novější. A dům. 

Když jsme byly mladší, chtěly jsme být starší, paradoxně dál na ose života. Blíž cíli. To je ještě koncentrovanější paradox. Ale víme, co je cíl? Je cíl konec? Nebo je cílem cesta? 

V určitém věku hodně z nás povolí a obrátí. Vymění už aby za jindy. To je lepší pojmenování prokrastinace, kterou trpí valná část populace. Nejen ženy, ale i muži odkládají povinnosti a rozhodnutí na zítra, na příště, na jindy. Nebo se snaží předběhnout čas. 

Dnes vám přináším milé zamyšlení o dvou mniších. Opakovaně se k němu vracím. Zejména ve dnech, ve kterých často opakuji už aby. Tehdy, kdy se snažím nakouknout do budoucnosti. 

Dva mniši, jeden starý a jeden mladý, se po blátivé cestě v pralese vraceli do svého kláštera v Japonsku. Narazili na ženu, která stála bezmocně na rozbahněném břehu prudce tekoucí řeky. 

Když starý mnich viděl, že sama nedokáže řeku přejít, zvedl ji svýma silnýma rukama, aby ji přenesl. Usmála se na něj a držela se ho kolem krku, dokud ji na druhém břehu opatrně nepostavil na nohy. Poděkovala mu, uklonila se a mniši beze slova pokračovali v cestě. 

Když se blížili k branám kláštera, mladý mnich se už nedokázal ovládnout a řekl: „Jak si mohl nést krásnou ženu v náručí? Mnich přece takové věci nedělá. 

Starý muž pohlédl na svého druha a odpověděl: „Já jsem ji tam nechal stát. Ale ty ji ještě pořád neseš.

Koho nebo co si nesete vy? Co odkládáte na pak? Nebo naopak už nutně chcete, aby to bylo? Zastavme se a rozhlédněme se kolem sebe. Taková spočinutí a zamyšlení jsou velice osvěžující a povzbudivá. Třeba zjistíte, stejně jako včera já, že všechno, po čem toužíte, už máte. 

Zápisník zhýralé matky Foto: Petra Krajčinovič

Teď nastal čas užít si přítomný okamžik. V životě nejde o nic víc než podržet si chvíle štěstí. A naštěstí existují fotky jako důkazy. Zachycené momenty, které vás občas posadí na zadek. Fotky, které prozradí, co všechno už jste dokázaly.

Autor: Petra Krajčinovič
Foto: Petra Krajčinovič

Přidat na Seznam.cz

Přidejte si MeziŽenami.cz na hlavní stránku Seznam.cz.

Diskuze: příspěvků