Ačkoli je zubní kaz jedním z nejčastějších důvodů návštěv u stomatologa, mnozí lidé se i s kazem vyhýbají zubní ordinaci obloukem.
Jít k zubaři je často přiměje až velmi bolestivý zánět zubní dřeně odborně nazývaný pulpitida, kdy do dřeňové dutiny uvnitř zubu pronikne bakteriální infekce z neošetřeného a rozšiřujícího se kazu. Výjimkou však nejsou ani pacienti, kteří k lékaři dorazí až s gangrénou zubu.
„Nejčastější příčinou zánětu zubní dřeně je kaz, který se dostane do těsné blízkosti dřeně uvnitř zubu, nebo do ní pronikne. Pokud se takzvaná pulpitida včas neléčí, zubní dřeň odumírá a mění se v mrtvou tkáň, eventuálně gangrénu,“ říká stomatolog MDDr. Jakub Miketa. „Pro gangrenózní zub je typický silný zápach ze zubu, který je cítit po otevření dřeňové dutiny zubním lékařem,“ dodává.
„Zubní dřeň je měkká tkáň, která vyplňuje dutinu zubu i kanálky, které probíhají uvnitř kořenů. Může být poškozena více způsoby, nejčastější je ale napadení zubním kazem, který postupně pronikl přes tvrdý povrch zubu do jeho hloubky. I proto je tak důležité chodit na pravidelné zubní prohlídky, aby se kaz včas zjistil a odstranil. S pomocí skusových rentgenových snímků umí lékař odhalit i opravdu malé kazy, dokonce i pod zubními výplněmi (plombami),“ zdůrazňuje význam prevence stomatoložka MUDr. Kristýna Krejsová.
K méně obvyklým příčinám zánětu zubní dřeně neboli pulpitidy patří úraz či přetížení zubu například kvůli příliš vysoké plombě. Zánět se může objevit také po preparaci (broušení) zubu na korunku nebo můstek, a to pokud preparace zasahuje do blízkosti zubního nervu nebo je k zubu nešetrná.
Léčit kaz je vždycky výhodnější
„V porovnání s klasickým ošetřením zubního kazu bývá léčba zánětu zubní dřeně komplikovanější a časově i finančně náročnější. Spočívá v endodontickém ošetření, při kterém musí lékař otevřít zub a odstranit veškeré infikované tkáně ze zubní dřeně i z kořenových kanálků. Celý tento prostor musí pak důkladně vydezinfikovat a následně hermeticky vyplnit k tomu určenou speciální hmotou,“ popisuje zubní lékař Jakub Miketa. Aby bylo endodontické ošetření opravdu kvalitní, měl by ho zubař provádět pod mikroskopem nebo alespoň používat lupové brýle.
„Pokud pacient s pulpitidou návštěvu zubaře odkládá, zubní dřen odumírá. Zároveň s pulpitidou, eventuálně gangrénou zubu ovšem zánět dál postupuje kořenovými kanálky až do okolí špičky zubního kořene a šíří se kostí dál, až může způsobit takzvaný kolemčelistní zánět,“ dodává Jakub Miketa.
Zubní váček není banalita
Jedním z projevů zánětu v okolí konců zubních kořenů, odborně periodontitidy, je vznik hnisu, který se může šířit kostí do okolních tkání a může způsobovat otok. Lidé nazývají všechny záněty pod zuby neodborně váčky. „Takový akutní zánět pod zubem bolí, zub při něm bývá citlivý na skus i dotek. A když pacient nevyhledá co nejdříve zubní ošetření, hrozí postup zánětu do okolních tkání,“ varuje zubní lékařka Kristýna Krejsová.
Pokud je ovšem váček, zánět pod zubem chronický, může být zcela bez příznaků a pacient o něm nemusí ani vědět. Stává se, že jej zubař objeví v podstatě náhodou v rámci preventivní prohlídky při kontrole chrupu na rentgenu.
„Záludnost chronického zánětu pod zubem je v tom, že se může při nějakém oslabení
organismu aktivovat a přejít do zánětu akutního. Z váčku jsou také do celého těla oběhovým systémem vyplavovány bakterie a toxické látky. Tím dochází k neustálému zatěžování organismu, což může vést až k onemocnění důležitých orgánů jako jsou srdce nebo ledviny. Takové zánětlivé ložisko může také způsobovat kožní problémy, záněty čelistních dutin a podobně,“ doplňuje stomatolog Jakub Miketa.
Zánět zubní dřeně patří k velmi nepříjemným a většinou komplikovaným onemocněním. Protože je nejčastější příčinou ´obyčejný´ zubní kaz, jsou nejlepší prevencí pravidelné zubní prohlídky a pečlivá ústní hygiena.
Připravila: Katka Soušková
