Zdraví

Hepatitida a nádory jater

Z virů hepatitid A, B, C, D a E způsobují nejzávažnější a dokonce život ohrožující onemocnění zástupci typů B a C. K jejich přenosu dochází prostřednictvím kontaktu s infikovanými tělesnými tekutinami (např. během krevní transfuze nebo při pohlavním styku, aplikací drog). Virus hepatitidy B (HBV – Hepatitis B Virus) postihuje více osob než HIV.

Nejlepší cestou k ochraně před nákazou virem hepatitidy B je vakcinace. Proti viru hepatitidy C očkování zatím neexistuje. Zde je nutná všeobecná opatrnost v případě nechráněného pohlavního styku, cest do exotických oblastí, během tetování a aplikace piercingu. Kromě toho by se pacienti vždy měli přesvědčit o tom, zda jejich lékař či zubař používá sterilní nástroje.

Češi si málo uvědomují souvislost mezi onemocněním hepatitidou a vznikem rakoviny jater. Rozhodně přesvědčeno je o této souvislosti 25 % osob, spíše tuto možnost připouští 41 %. Lidé však v podstatě nerozlišují mezi jednotlivými typy hepatitid a jejich vlivem na vznik tohoto závažného onemocnění. Z průzkumu vyplynulo, že lidé nesprávně uvádí, že i hepatitida A zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou jater (rozhodně ano 25 %, spíše ano 34 %). Hepatitidu C vnímá jako rizikový faktor vzniku rakoviny jater 63 % (rozhodně ano 32 %, spíše ano 31 %), hepatitidu B 65 % (rozhodně ano 28 %, spíše ano 37 %).

Rakovina, infarkt myokardu a mrtvice jsou vnímány jako závažnější onemocnění.
Z provedeného průzkumu dále vyplynulo, že závažnost onemocnění hepatitidou B (velmi závažné onemocnění 19 %) je vnímána jako výrazně méně závažná v porovnání s rakovinou (velmi závažné onemocnění 82 %), s infarktem myokardu (velmi závažné onemocnění 64 %) a s mrtvicí (velmi závažné onemocnění 56 %). Naopak onemocnění hepatitidou je vnímáno jako výrazně více závažné v porovnání se zápalem plic (velmi závažné onemocnění 10 %), angínou (velmi závažné onemocnění 1 %) a chřipkou (velmi závažné onemocnění 2 %).

Nádorové onemocnění jater
Statistiky ukazují, že až 90 % dětí nakažených v raném věku virem hepatitidy trpí chronickou formou onemocnění, a stává se tak skupinou ohroženou rozvojem nádorového onemocnění jater. Jde o čtvrtý nejčastěji se vyskytující typ nádoru na světě a třetí nejčastější příčinu úmrtí. V průběhu několika posledních let došlo ke zvýšení incidence tohoto onkologického onemocnění, zejména z důvodu celosvětově vyššího výskytu infekční hepatitidy B a C. Riziko vzniku HCC je kromě toho zvýšeno u osob trpících obezitou a diabetem. Světová aliance proti hepatitidám letos stanovila Světový den hepatitid na 28. července.

Možnosti prevence, diagnostiky i léčby
K možnostem prevence karcinomu jater se hepatolog doc. MUDr. Petr Urbánek, CSc. vyjadřuje následovně: „V širším slova smyslu je možné za prevenci pokládat všechna opatření, která vedou ke snížení výskytu jaterních onemocnění v běžné populaci. Jedná se tedy především o snahu snižovat spotřebu alkoholu a užívání hepatotoxických látek v průmyslu. Péče o osoby s jaterním onemocněním, jejich správná léčba a uplatňování screeningových metod je součástí tzv. sekundární prevence hepatocelulárního karcinomu.“

„Diagnostika rakoviny jater a léčebné možnosti se velmi rychle vyvíjejí. Vždyť ještě před deseti lety toho nebylo mnoho, co bylo možné pacientům s tímto zákeřným onemocněním nabídnout. Zcela vyléčit se nemocné zatím nedaří. Můžeme však nemocným významně prodloužit život a oddálit zhoršení onemocnění pomocí biologické léčby,“ doplňuje aktuální možnosti pro pacienty MUDr. Igor Kiss, Ph.D., primář Kliniky komplexní onkologické péče Masarykova onkologického ústavu.

MUDr. Jan Šperl, CSc. z IKEM, Kliniky hepatogastroenterologie, vysvětluje specifika virových hepatitid následovně: „Záludnost chronických virových hepatitid vyplývá z minimálních příznaků, které je provází. Obě choroby mohou mnoho let probíhat bezpříznakově, část pacientů může mít i normální výsledky jaterních testů z krve, přestože se jim zvolna vyvíjí jaterní cirhóza. Není-li provedeno cílené vyšetření na virus hepatitidy, není při běžné preventivní prohlídce choroba rozpoznána. Pouze malá část pacientů přichází k lékaři pro obtíže, nejčastěji únavu, nechutenství, poruchy koncentrace. Častý bezpříznakový průběh je důvodem pro aktivní vyhledávání pacientů s virovými hepatitidami v tzv. rizikových skupinách. Pečlivou prevencí, screeningem a léčbou virových hepatitid lze předejít cirhóze a tak i vzniku HCC.“

1Robinson WS. Hepatitis B virus and hepatitis D virus. In: Mandell GL, Bennett JE, Dolin R, eds. Principles and Practice of Infectious Diseases, 4th ed. New York, Churchill Linvingstone, 1995:1406-1439.
2World Health Organization (WHO). The Global Burden of Disease. 2004 Update. 2004:13; 30.

Připravila: Katka
Foto: iStock
27. 9. 2011
 


Diskuze: příspěvků