Toužebné přání všech nevyspalých rodičů se může naplnit. Stačí zavést pravidla a naučit své dítě spát.
Pláč, probdělé noci, únava, bezmocnost a někdy i výčitky, co vlastně děláme špatně, že naše dítě neusíná nebo se tak často probouzí. Co dělat, aby vaše dítě spalo klidně a kvalitně? Chce to pochopit, jak dítě funguje, být důslední v zavádění nových pravidel, zavést rituály usínání a naučit svého potomka spát.
Emoce zastiňují jasný úsudek
První měsíce po narození je naprosto přirozené, že k dítěti vstáváte. Už v tomto věku se ale mezi dětmi objevují rozdíly v délce spánku a intervalech mezi jednotlivými probuzeními. A tak někteří rodiče ráno vstávají odpočatí, jiní s kruhy pod očima. Už v šestém měsíci umí ale dítě rozlišovat mezi dnem a nocí. Pediatři se shodují na tom, že extrémní probouzení a dožadování se jídla a pozornosti, není v pořádku a velmi často si za ně můžeme sami. Je normální, že když v noci zazní pláč, vyrážíme rychlostí blesku k našemu andílkovi. Když ale zjistíme, že je v pořádku a nic mu nechybí, stále máme pocit, že se určitě něco děje. Náš racionální úsudek totiž zastiňují emoce, a tak se snažíme dítě utěšit a uspat. Nejčastěji krmením a chováním. Tím ale dítěti vytváříme návyk na fyzický kontakt, který si spojí s okamžiky usínání a bude se ho při každém probuzení dožadovat.
Zlatá střední cesta
Neznamená to, že se z nás mají stát krkavčí matky a apatičtí otcové, ale musíme najít rovnováhu mezi našimi mateřskými pudy a realitou dětského nočního života. Děti samozřejmě potřebují cítit naši přítomnost a podporu, ale musíme se naučit opravdu precizně vypozorovat, kdy je toho opravdu zapotřebí a kdy musíme překousnout srdcervoucí a nervy drásající pláč. Naučíte-li své dítě spát, bude spokojenější a vy odpočatější. Musíte si vytvořit plán spaní vašeho dítěte, začít dodržovat, s železnou pravidelností a neoblomností, rituály, které však přinesou výsledky a potlačit, alespoň trochu své emoce.
Večerní rituál
Snažte se, aby vaše dítě, úměrně věku, vydávalo přes den co nejvíce energie, tedy se věnovalo hraní, batolení nebo vhodnému cvičení, které ho zdravě unaví. Prvním krokem, který musíte na cestě za vysněným spánkem udělat, je vytvoření každovečerního rituálu. Ten by měl dítě především zklidňovat a navozovat mu pocity pohody a bezpečí. Začněte koupelí, pokračujte jemnou masáží. V pokojíčku ztlumte světla, pusťte příjemnou hudbu. V této atmosféře dítě přebalte a oblečte do pyžama. Nyní je čas na kojení, krmení z lahve. Teď dítě uložte do postýlky, tlumeným hlasem na něj mluvte, přečtěte mu pohádku nebo mu zpívejte.
Správné načasovaní
Době, kdy se dítěti nejlépe usíná, se říká spánkové okno. V případě, že tento okamžik tak říkajíc prošvihnete, dochází k tomu, že se dítěti už nechce spát a je přetažené. To se projevuje hyperaktivním chováním, rozmrzelostí, mnutím si očí, které jsou zarudlé, pláčem a zíváním. Jde-li si dítě lehnout později, než je úměrné jeho věku, začne být jeho tělo pod stresem a produkuje hormon kortizol, který je stimulační a má podobné účinky jako kofein. Dítě nebude moct usnout, v noci se bude budit a ráno se probere brzy. Většině dětí vyhovuje, když je uložíme mezi 7 a 8 hodinou, nejzazší hranice je půl devátá a to pro děti až do 10 let. I když je potřeba spánku individuální, v průměru potřebují děti za noc naspat 11 hodin, aby byly druhý den odpočaté a plné energie.
Kapitola sama pro sebe – usínání
K typickým uspávacím metodám patří u novorozenců sání prsu nebo dudlíku, nošení po místnosti, houpání, hračky, které svítí a hrají melodii. Od zhruba pátého měsíce byste ale měli začít dítěti tyto metody tak říkajíc odstraňovat, aby se naučilo usínat samo. Samozřejmě můžete vaše dítě nakrmit, pochovat nebo s ním ležet v posteli, musíte ale zamezit tomu, aby v těchto situacích usnulo. Do postýlky ukládejte vašeho miláčka v bdělém stavu, teď se musí začít učit ukonejšit se ke spánku sám. Po uložení na něj ještě chvilku mluvte, hlaďte ho, dejte mu jeho oblíbenou hračku, eventuálně mu můžete rozsvítit tlumené světlo. Se staršími dětmi si povídejte, přečtěte jim pohádku a něčím je motivujte. Například něčím hezkým, co je čeká druhý den, co si ale určitě neužijí, když nebudou spát. Taky je chvalte a zdůrazňujte jim, jak jste na ně pyšní, že se pokusí usnout samo.
Mějte dítě pod kontrolou
Kdybyste od usínajícího dítěte odešli a celou noc se snažili ho ignorovat, asi byste se spíše dříve zbláznili strachem a úzkostí, než byste došli kýženého spánku. Takže si stanovte intervaly, ve kterých budete potomka kontrolovat. Musíte mu dát pár minut klidu, aby mohl zkusit usnout sám. V první dny, kdy se budete snažit odtrhnout se od dítěte, choďte na inspekci po pěti minutách a pak intervaly prodlužujte. Musíte mít silnou vůli a nechodit dítě kontrolovat dřív, než jste si stanovili! Při návštěvě dětského pokoje se vašeho miláčka nedotýkejte, pokud nespí, můžete na něj klidným hlasem mluvit a konejšit ho, ale nebuďte u něj déle než půl minuty. Nebude to lehké, ale uvidíte, že si brzy zvyknete vy i vaše miminko a ráno se na sebe budete odpočatě usmívat.
Místnost a postýlka
Investujte do kvalitní postýlky s pevnou matrací a přikrývky. Nic navíc nemá v postýlce co dělat. Žádné zbytečné polštářky a hromada hraček. Dítě potřebuje vzduch k dýchání, které mohou tyto nadbytečné předměty znesnadňovat. V místnosti by měla být teplota okolo 18 stupňů Celsia, oblečte dítě do příjemného, teplého prádla, ale nepřehánějte to – dítě se nesmí v noci přehřívat. V místnosti by neměly být žádné rušivé elementy, jako jsou ostré zvuky a světlo a už vůbec ne elektronika typu počítače!
Připravila: Katka
Foto: freeimages_Pizzaro
24. 5. 2016
