S moderními pomocníky si jistě připadáme jako ryba ve vodě. Už si netřeba pamatovat ani telefonní čísla, máme je přece v mobilu. Jenže – co když o něj přijdete?
Jistě, nejde pouze o telefonní čísla. V mobilu možná máte také fotografie, videa, dokumenty.
Skončil v míse
Historek, jak kuriózně ten či onen člověk přišel o svůj mobil a tím i o data v něm uložená, známe každý jistě spoustu. Marušce (48 let) se to během posledního roku stalo hned dvakrát. „Dcera Eliška mi koupila nový tlačítkový telefon. A hned mi nechala převést veškerá telefonní čísla ze starého přístroje do nového. Jenže já měla pár dnů na to sraz s kamarádkou a telefon jsem zapomněla v restauraci. Když jsem se za hodinku vrátila na místo činu, nikdo o něm nic nevěděl,“ vypraví Maruška.
Dcera nelenila a pořídila mamce nový, tentokrát dotykový telefon. „Nechtěla jsem ho. Mobil mám hlavně na telefonování a psaní zpráv, tak k čemu smartphone? Jako kdyby ten přístroj tušil, že ke mně nepatří… Ač to nikdy nedělám, tenkrát jsem si odskočila na toaletu s mobilem, že vyřídím několik zpráv. Vyklouzl mi do mísy, já si toho nevšimla, spláchla jsem, slyším nějaký divný zvuk, a až pak mi to došlo,“ dnes už se směje Maruška.
Papírová pojistka
Na celé historce je méně vtipné to, že Maruška neměla vůbec žádný archiv svých telefonních čísel. To Boženka (76 let) je sice také „stará škola“, ale té se vyplatil telefonní zápisník. „Nevím, kde jsem telefon zapomněla. Najednou nebyl. Nový mi kupoval vnuk a také se mi stará o zálohování, já se do těch technických vymožeností nehrnu. Ale nedám dopustit na papírový zápisník. Říkejte si, co chcete: díky němu jsem většinu .,ztracených´ telefonních čísel dohledala. A dnes to dělám stejně – jak si uložím do mobilu nový kontakt, současně si ho napíšu ještě do notýsku,“ uvádí čilá důchodkyně.
Mechanicky i automaticky
Většina běžných mobilních platforem nabízí zálohování dat do počítače či na internet. Někdy se tak děje automaticky, jindy je třeba vyvinout určité úsilí. „I já patřím mezi ty, kteří sice telefon a počítač běžně využívají, ale vůbec, a to zdůrazňuji, jim nerozumím. Když se něco semele, volám kamaráda ajťáka. Ten mi také zajišťuje průběžné zálohování dat, telefonními čísly počínaje a textovými dokumenty a fotkami, která mám v PC, konče. Předloni jsem si zavirovala počítač a přišla jsem o veškerá data. Dnes už na kamarádovo doporučení využívám externí disk. Abych byla přesná – mám hned dva,“ uvádí Markéta (33 let). A vůbec se nestydí za to, že je technicky tak trochu „mimo“. „Pracuji jako masérka, a kamarádovi na oplátku ,rovnám záda´. Každý prostě umíme něco, tak proč se stresovat tím, co mi opravdu není blízké,“ má jasno.
Jak to děláte vy, milé čtenářky? Necháváte svůj život s telefonem volně plynout, nebo máte vyzkoušený některý systém zálohování dat? Co se vám nejvíce osvědčilo a mohly byste to poradit i čtenářkám, které se necítí technicky zdatné?
Připravila: Marcela
Foto:123rf
