Komediální role si zahrála ve třech úspěšných seriálech České televize – Čtvrtá hvěz-
da, Dabing Street a Zkáza Dejvického divadla. Policejní vyšetřovatelkou pak Klára
Melíšková byla v krimisérii Detektivové od Nejsvětější Trojice.
Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli získala za filmy Mistři, Čtyři slunce, Já, Olga Hepnarová a Vlastníci. Za roli zdravotní sestry v minisérii Podezření ji Česká filmová a televizní akademie ocenila Českým lvem pro nejlepší herečku v hlavní roli. Ve Volze šéfuje lokálu na pražském předměstí. A hraje matku Kryštofa Hádka.
Hospodská, která si mezi štamgasty dokáže zjednat pořádek. Matka, která ve výchově syna měla spíš lehčí ruku. Jak svoji postavu vidíte vy?
Matka Pekárková to neměla v životě jednoduché, měla smůlu na muže a sama se musela postarat o sebe a svého syna. A dělá to způsobem jí vlastním. S ničím se moc nepáře, na každou situaci najde řešení nebo se o to alespoň pokusí. Je drsná, hlučná, pragmatická. Dalo by se říct, že v něčem necitlivá. A v tomto duchu vychovala i svého syna.
Standa Pekárek, váš seriálový syn, není úplně kladný hrdina. Kde si myslíte, že matka Pekárková udělala chybu ve výchově?
Standa není schopen citu a soucitu a kvůli rázné výchově své matky se z něj stává bezcharakterní, bezpáteřní jedinec, který myslí jen na sebe a pro své cíle je schopen kohokoli a kdykoli „hodit přes palubu“.
Když vaše hrdinka neroznáší pivo, tak doma sleduje Československou televizi. Který tehdejší pořad máte vy spojený s obdobím normalizace?
V té době byl mým nejoblíbenějším pořad Zpívá celá rodina. Potom různé znělky v televizi. Nebo v kině Týdeník před projekcí. Milovala jsem filmy pro pamětníky vždy v neděli odpoledne. Měla jsem ráda slovenské inscenace, uváděné většinou v pondělí večer. Normalizační časy, to je doba udávání, posluhování režimu, ale i Charta 77, disent.
Politika se doma řešila za zavřenými dveřmi. Jak si ty časy pamatujete vy?
Pro mě to byla bezstarostná doba dětství a dospívání. V roce 1989 mi bylo osmnáct let. Rodiče nás do toho s bratrem nijak zvlášť nezatahovali a já jsem to podvědomě naprosto vytěsňovala. Žila jsem si ve svém světě.
Nejvíce scén máte v dekoraci hospody. Tu rekvizitáři a stavba postavili ve studiu na Kavčích horách a dali si záležet na nejmenších detailech. Kolikrát jste si řekla, že sedmdesátky jsou zpátky?
Ta iluze byla opravdu úžasná a pociťovala jsem vděčnost za to, že tato doba už je pryč. Ve Volze pro vás kostyméři připravili několik kusů dobového oblečení.
Normalizační módu někdo nesnáší, někdo zbožňuje. Jak to máte vy?
Normalizační móda mi připadá extrémně neslušivá, asexuální a neosobitá.
Připravila: Karolína Blinková
