Zavzpomínejte si na nedávná léta. Schválně, co si ještě pamatujete. Něco z toho se nesmazatelně zapsalo do kultury našeho národa, něco je jen střípkem v naší paměti. Ale připomenete si to jistě rádi.
Pokud jste dokončili náš kvíz. Přečtěte si výsledky.
Rumcajse
Autorem televizních příběhů je Václav Čtvrtek, který se spolu s Radkem Pilařem podílel i na knižním vydání. Rumcajs je jičínský švec, který je pro urážku nohy starosty Humpála vyhnán do lesa Řáholce. Stává se loupežníkem, později se k němu připojí Manka a jejich syn Cipísek.
Dikobraz
Vznikl v červenci 1945 a je neuvěřitelné, že vycházel až do pádu komunistického režimu v roce 1989. Na první straně v záhlaví bylo heslo „S úsměvem jde všechno líp“. Od 60. let do něho přispívali např. Vladimír Jiránek, Jiří Winter Neprakta, Vladimír Renčín, Jan Vyčítal, a mnoho dalších.
Německy, česky, francouzsky a hebrejsky
Jeho mateřštinou byla němčina, ale hovořil také česky a říkal, že ač je němčina jeho mateřským jazykem, čeština je jeho srdci bližší. Moderní hebrejštinu se učil až později a zvládl ji natolik, že byl schopen bavit se v ní o prvních letadlech nad Prahou.
Sanitka
Autorem seriálu z roku 1984 byl Jiří Hubač. Vyprávění z prostředí pražské záchranné služby se odehrává od roku 1956 až do sedmdesátých let minulého století. Hráli v něm ti největší herci: Jaromír Hanzlík, Zlata Adamovská, Jiří Bartoška… Slavnou se stala titulní píseň Můj čas, kterou nazpívala Hana Zagorová s duem Kotvald Hložek.
Sally
Byl to pseudonym Jiřiny Hanušové, psycholožky, která se zabývala lidskými vztahy, ať už šlo o zjev, dospívání sex, kamarádství, rodinu… Pro velký úspěch rubriky byla koncem osmdesátých let vydaná i knížka, obsahující rady Sally.
Josef Věromír Pleva
Byl průkopníkem nových směrů dětské literatury, Malý Bobeš, vydaný poprvé v roce 1931 byl jeho první knihou. Příběh, který se odehrává v době před první světovou válkou, byl v roce 1961 i zfilmován.
Waldemar Matuška
Hudbu složil Luboš Fišer, text napsal Zdeněk Borovec. Zajímavé je, že premiéra prvního dílu Chalupářů (23. listopadu 1975) patří mezi nejsledovanější premiéry v historii československých seriálů, sledovalo ji 93 % populace ve věku od 15 do 70 let.
Reportáž psaná na oprátce Julia Fučíka
Kniha, kterou autor napsal na toaletní papír, byla údajně přeložena do 90 jazyků. Každopádně je nejpřekládanější – napomohl tomu i komunistický režim, který trval na překladech pro všechny národy tehdejšího Sovětského svazu.
Realistické divadlo Zdeňka Nejedlého
Realistické od roku 1945, od roku 1953 už mělo plný název. V roce 1991 bylo přejmenováno na Divadlo Labyrint. Od roku 1998 bylo několik let uzavřeno kvůli restituci i rekonstrukci a v roce 2002 opět otevřeno pod názvem Švandovo divadlo na Smíchově.
Šlo o příběhy na náměty diváků
Pořad – tři krátké komedie – tvořil součást slosování televizní loterie Mates. Scénáře psal na náměty diváků Jaroslav Dietl. První tři pokračování uváděl Miroslav Horníček, později dvojice Libuše Pospíšilová a herec Vladimír Menšík.
Připravila: Šárka Schmidtová
