Když končí staré a začíná nové, člověk sčítá, podtrhává a plánuje. Milujete se s člověkem, ke kterému nic necítíte, odcházíte se milovat ven s jinými. Co se stalo, že staletími prověřené – dokud nás smrt nerozdělí – přestává fungovat?
Doba je divoká, my nestabilitu vnímáme i mimosmyslově. Všechno kolem nás se děje hodně rychle, myšlenky jsou splašené a my přestáváme věřit tomu, co po stovky let dávalo našim předkům pocit bezpečí a stability. Žít v páru, tvořit společně, táhnout za jeden provaz. V dřívějších dobách spolu začínali chodit vrstevníci v patnácti, vyrostli spolu, dospěli, vyzráli měli děti, nebo měli děti a pak vyzráli, to je celkem jedno. Měli společný cíl, dokázali si vyhovět, i když to občas skřípalo, prošli si krizemi, věřili, že společně zvládnou cestu životem.
Obsazený muž
Dneska si holky vybírají obsazené muže, už „vychované a hotové“ jedince. Je to snazší. Občas se jim podaří chlápka odtáhnout od manželky, od rodiny. V tom případě žijí do smrti s emočním zápisem – ukradla jsem, bude mi také ukradeno. Většinou však zůstávají celoživotními dvojkami. On si totiž chlapík vypěstoval mateřskou závislost na své ženě a maminky se neopouštějí. Jedna z historicky nejsilnějších sociálních vazeb je matka syn.
Děvče a zralý muž
Potom je tu fenomén děvče a zralý muž. Tam jde hlavně o trénink a přípravu na dívčin budoucí vztah. Mnohdy tečou slzy, ani tohle nefunguje v dlouhodobém horizontu. Říkám si, proč holka neužíváš nezávislosti a svobody a místo toho, abys hodiny čekala, až strejda zavolá.
Odevzdaná žena
Pak tu máme model odevzdaná žena, je jí jedno jak s ní partner jedná a zachází, ona to „už nějak vydrží“. Taky jsou mezi námi satorie, bravurně ovládající schopnost u živitele rodiny vytvořit dojem vlastní nepostradatelnosti.
Klasická nevěra
A klasická nevěra, odskočím si a doma nic nepoznají. Občas se i tyhle hrátky zvrtnou, když se žena zamiluje do obsazeného milence a ten se rozhodně nehodlá vzdát své ženy, která na něj čeká s teplou náručí doma.
Autor: mentální kouč Petra Krajčinovič
