Nový školní rok se blíží a s jeho příchodem zasednou do školních lavic nejen již otřelí a zkušení žáci, ale i prvňáčci, kteří se většinou na svůj vstup do školy těší a již dlouho dopředu o svém blížícím se začátku ve škole vypráví a mluví. O něco nervóznější bývají jejich rodiče, kteří si často kladou otázku, zda je jejich dítě na školní docházku dobře připravené a zralé.
Většina škol má pro vstup dítěte do první třídy podobné požadavky, pokud nejde o školy pro výjimečně nadané děti, cizojazyčné školy nebo například školy s určitým uměleckým, sportovním či jiným zaměřením, tam bývají požadavky pro přijetí jiné a zpravidla jsou zde i děti pečlivě vybírány při přijímacích řízeních.
Bavme se teď ale o tom, jak poznat, že mé dítě je na školu plně připravené bez ohledu na to, který druh školy bude navštěvovat. Jestliže dítě přichází do první třídy, mělo by být zralé ve čtyřech základních oblastech, a to v oblasti emocionální, sociální, motorické a kognitivní.
Emocionální oblast
Znamená citovou samostatnost, jak zvládá dítě odloučení od rodičů po určitou část dne. Zda se dítě projevuje jako emočně stálé, jak reaguje na drobný neúspěch. Dítě by mělo umět samostatně vystupovat, mělo by mít již svůj názor, mělo by dokázat vyjádřit svůj souhlas či nesouhlas. Pro dítě by také neměl být problém odložit přání na pozdější dobu a přizpůsobovat se konkrétním činnostem či situacím.
Sociální oblast
Dítě by mělo být sociálně informované a schopné. Mělo by se umět vyznat ve svém okolí. Vědět, kde bydlí, kam chodí do školky, k lékaři nebo kam chodí s maminkou na nákup. Dítě by mělo umět vyřídit drobný vzkaz, vhodně si říci o to, co potřebuje, mít základní znalosti o životě lidí. Také by si mělo umět poradit s běžnými problémy, jako např. uklidit po sobě papír od sušenky, srovnat si své hračky aj. Děti bychom měli učit i odhadnout nebezpečnou situaci. Přecházet ulici nebo vysvětlit, s kterými cizími lidmi se mohu či nemohu bavit. Dítě má umět i uplatňovat základní společenská pravidla, umět pozdravit, požádat, poděkovat, omluvit se. Mělo by být schopné komunikovat a spolupracovat s ostatními dětmi i dospělými.
Motorická oblast
Děti by měly být dostatečně fyzicky vyspělé, mít koordinované pohyby, umět chytat a házet míč, v běžném prostředí se pohybovat bezpečně. Měly by se samostatně oblékat, být samostatné v jídle, samostatné při zvládání pravidelných denních úkonů (hygiena, příprava či úklid pomůcek a hraček), měly by se dokázat postarat o své věci. Měli bychom dbát i na jemnou motoriku svého dítěte a naučit ho správně držet tužku třemi prsty s uvolněným zápěstím. Dítě by také mělo vést stopu tužky a napodobit základní geometrické obrazce a různé tvary, popřípadě již některá písmena.
Kongitivní oblast
Kognice znamená poznávání či poznávací schopnost. I v této oblasti by mělo být naše dítě zralé, pokud jde do první třídy. Mělo by zvládat základní logické a myšlenkové operace jako jsou porovnávání, třídění, řazení, číselné představy a řešení jednoduchých problémů. Mělo by znát barvy, rozlišovat zvuky, postřehnout změny, mělo by umět přemýšlet, uvažovat, odpovídat na položené otázky. Rodiče by měli se svými dětmi trénovat soustředění pozornosti na činnosti tak, aby od nich dítě neodbíhalo. Dítě by samozřejmě mělo i správně mluvit.
A zde je takové malé desatero dovedností a vědomostí jako tip pro trénink pro vás a vašeho budoucího prvňáčka:
- Znám svoje jméno a příjmení, vím, jak se jmenují rodiče, znám adresu a datum narození.
- Umím se rychle obléknout i převléknout do cvičebního úboru, zavázat si tkaničku.
- Umím uklidit knížky, pastelky a hračky tam, kam patří.
- Dovedu kreslit tužkou a pastelkami i malovat barvami, správně držím tužku.
- Poznám a umím pojmenovat 12 barev a jejich odstíny.
- Umím pečlivě vystřihnout obrázek nůžkami s kulatou špičkou.
- Dovedu si připravit svačinku na ubrousek či talířek, nalít vodu do skleničky, před jídlem a po jídle si umýt ruce.
- Dovedu poslouchat maminčino vyprávění se zájmem a v klidu, umím příběh dokončit.
- Umím hrát některé stolní hry a dodržuji jejich pravidla.
- Znám několik písniček nebo říkadel zpaměti, umím v pohádkách pojmenovat dobro a zlo.
Aby se dítě do školy těšilo, neměli bychom ho školou strašit a už vůbec ne mu školou vyhrožovat. Měli bychom s ním o škole často mluvit, aby získalo na školu pozitivní náhled.
Připravila: Věra Hájková
