Zpěvačka Kateřina Mátlová (34) je neustále v jednom kole a především v jiné zemi. Jak sama říká, pokud se chce člověk mít dobře, musí hledat práci za hranicemi. Přesto se do Čech vrací ráda. Aby také ne, když tu má rodinu a především nového přítele.
Katka je rozený umělec. Co se týče dochvilnosti, je na tom dost na „štíru“. Ovšem pokud jde o práci, dokáže přijít i o půl hodiny dříve. „Myslím si, že v tomhle jsem profesionálka. Nikdy nenechám klienta čekat.“ Pokud jde o muže, ti na Kateřinu čekají často, ale přesto moc rádi. I návrhář Vladimír Staněk si na svou múzu počkal a to se mu vyplatilo. Kateřina s ním navázala úzkou spolupráci a Staněk se stal i jejím dvorním stylistou.
Navázala jsi spolupráci s návrhářem Vladimírem Staňkem. Čím tě jeho móda okouzlila?
Ano, přizvala jsem tohoto mladého a velmi nadějného módního návrháře na spoluúčast na mém koncertě v Ghaně, který se konal ve spojení s nadací HIV foundation Ghana spolu s UNICEF. Během tohoto večera proběhla i módní přehlídka jeho nové linie dámské kolekce a samozřejmě jsem koncert odzpívala taktéž v šatech navržených Vladimírem.
Jeho móda mě okouzlila jednoduchostí, výběrem materiálů, střihem, dokonalým zpracováním, precizností detailu. V jeho šatech se cítím dokonalá.
Přeci jen jsi přičichla i k modelingu. Předpokládám, že víš, jaké barvy a střihy ti sluší.
Určitě je pravda, že ráda podléhám módním sezónním trendům, ale jen do té míry, která je mi blízká. Barvy si vybírám hlavně podle nálady a také střihu toho či onoho modelu. Mezi mé oblíbené patří přírodní barvy v kombinaci se zlatými doplňky, či barvy pestré. Černá barva je v mém šatníku dosti omezena.
Dokázala by sis představit fušování do návrhářství?
Není tajemstvím, že mě móda dost baví a spoustu kousků v mém šatníku jsou takzvané originály – což znamená, že si věci upravuji či nechám ušít na zakázku a jsou navržené mnou samotnou.
Je něco, co by sis opravdu nikdy na sebe nevzala?
Nad tím musím dosti přemýšlet. Ale asi bych si na sebe nevzala oblečení, které mi nesedí! Kousek, který by mi deformoval postavu, nebo o číslo menší obuv a pak trpěla celý den.
Kde ráda nakupuješ?
Nejraději nakupuji v zahraničí – mám rada francouzské či italské návrháře. A vůbec nejlepší kombinace nákupu je spojení předvádění určitého kousku s následným nákupem – tomu říkám sázka na jistotu.
Moc o tobě v Čechách není slyšet. Hodně se spekuluje, že máš movitého přítele, který si tě vydržuje. Jak to tedy je?
(Smích) Pak jsem také slyšela verzi, ze můj přítel je mým manažerem a podobné teorie. Dokonce i z řad rodiny. Není tomu tak, jsem v tomto směru dost samostatná jednotka! S mým přítelem jsme spolu půl roku a před tím jsem měla dost dlouhou pauzu bez vztahů – a to také právě kvůli své práci, která je dost časově namáhavá. Většina z mých vystoupení jsou mimo Českou republiku, proto jsem většinu času na cestách. A to doslova. Mezi mé působení nepatří jen Evropa, ale snad každý kontinent zeměkoule.
Jsi tedy velmi soběstačná žena.
Zdá se, že ano. Ano jsem. To mi připomíná – jednou se mě někdo ptal – co znamená luxus – a to je pro mě právě ta samostatnost.
Čím se přítel živí?
Můj přítel vede společnost, která se zabývá šperky a drahými kameny.
Je to konečně ten osudový muž, se kterým by sis dokázala představit celý život?
Myslím si, že ano. Kdybych si to nemyslela, tak nemá cenu vůbec do vztahu vstupovat. Pro mě to znamená také dost kompromisů, jelikož žije v Čechách. Mým domovem je tedy momentálně Praha. Vracím se vždy, kdy je to možné – třeba i na jeden den!
Kde jste se potkali?
Paradoxně jsme se potkali v Praze – i když je národností Turek.
Nebojíš se rozdílů kultur a náboženství?
Nebojím, Yohan je sice Turek, ale křesťanského vyznání. Proto máme v tomto směru dosti společného.
Podporuje tě v práci?
Ano. Je mi psychickou oporou, což je nejdůležitější. Také cestuje, proto má pochopení pro mé pracovní tempo.
Je něco, čeho bys ráda v hudbě dosáhla?
Do této chvíle si plním všechny sny v tomto směru. Momentálně se připravuje projekt, kterého jsem součástí (jako jedina Česka). Zasahuje Evropskou hudebni scénu a to mě těší.
Myslíš si, že český hudební trh je v porovnání s tím zahraničním ještě hodně v plenkách?
V plenkách určitě není, ale bohužel omezen je. Je to samozřejmě ovlivněno nejen naší menší rozlohou, ale také českým jazykem. Pokud by se mohlo něco v tomto směru vyvinout do širších rozměrů, je k tomu protřeba minimálně angličtina. Což český posluchač nemá od českých interpretů moc rád.
Chceš tedy konečně zapustit kořeny v Čechách?
Moc se do tohoto kroku nehrnu, ale Čechy – Prahu miluji.
Takže je s tím spojená i tvá práce tady doma. Ty jsi začínala v muzikálech. Vrátila by ses opět do nich?
Ano, strávila jsem v muzikálech 7 let svého života – v období školních let. Zpívala jsem v muzikálech jako Vlasy, Mise, Malá mořska víla, Pomáda, Monte Cristo, Dracula a dalších. Toto období mám za sebou a momentálně bych se do něj nevracela. Baví mě být sama sebou a sama za sebe.
Máš nějaký svůj nesplněný sen?
Mám, ale neprozradím. Prozradím jej, až se mi splní.
Byla jsi teď v Ghaně. O jaký šlo projekt?
Ano, jednalo se o nadační koncert, který jsem vyprodukovala spolu s Ghanskou nadací HIV foundation pod záštitou jeji excelence (první dámy Ghany) Lordiny Mahamy.
Jednalo se o koncert spojený s českou módní přehlídkou a českou výstavou uměleckých fotografií. Výtěžek z prodeje (jak fotografií, tak předváděných šatů) půjde právě na pomoc postiženým AIDS/HIV.
Co nyní chystáš?
Nyní se připravuji na koncerty především v Německu, ale čeká mě i koncert pro automobilovou firmu v Dubaji.
Co nesmí chybět ve tvé kabelce?
V mé kabelce nesmí chybět v žádném případě – telefon, korektor, cash, či platební karta.
Připravila: Jana
Foto: Vendula Fantová
Styling: Vladimír Staněk, LUCIELA TASCHEN, www.lucielataschen.com
Make up: Make Up Institute Prague / www.makeupinstitute.cz
Produkce: Natali Prada, Agentura 4COMplete
5. 9. 2013
