Volný čas

Otravný hmyz: které druhy nás nejvíce obtěžují

Sbírání kytiček

Pěkné letní počasí láká do přírody a vůbec přeje pobytu venku. A také piknikům a grilovačkám. Přitom všude kolem nás poletuje hmyz, který nám kazí chvíle klidu a pohody.

Patří k létu stejně jako vyšší teploty nebo čas dovolených. Řeč je o hmyzu, který nás provází pomalu na každém kroku: vosách, komárech a klíšťatech.

Neodbytné vosy

Vosa obecná je nejhojnější evropský druh vosy a jed, jímž vpouští do našeho těla směs kyselin, může být pro alergiky velmi nebezpečný. „V jedovém váčku se nachází nejen samotný jed – peptid, ale také feromon, kterým vosy nepřítele ,označkují´, aby upozornily další vosy na nebezpečí a ty mohly nepřítele snáze zacílit,“ říká entomoložka Mgr. Kateřina Jůzová.

A upřesňuje, že přezimují jen oplodněné královny. Pro početnost vos v další sezóně je tudíž klíčové, zda pro ně byla zima příznivá a dokázaly ji přežít.

Pozor: Vosy nelákají pouze sladkosti, ale také maso.

Komáří nálety

U nás se vyskytuje převážně komár obecný. „Samec pro člověka není nepříjemný, zato jeho samička dokáže pěkně potrápit. Samec se totiž na rozdíl od ní neživí krví, ale pouze rostlinnými šťávami. To ona saje krev. Důvodem je vyšší potřeba energie pro tvorbu vajíček,“ říká odbornice.

Komáří samičky navíc útočí většinou v podvečer a večer. Jsou totiž malé a musí umět dobře hospodařit s vodou. Přes den odpočívají, ideálně někde v místě s vyšší vlhkostí. „Při hledání hostitele se komáři orientují především čichem. Mají k tomu uzpůsobený speciální orgán na tykadlech. Ten slouží k rozpoznávání různých pachů a také k detekci oxidu uhličitého, který vydechujeme,“ doplňuje entomoložka.

Dobrá zpráva: V Česku je výskyt komáry přenášených onemocnění velmi vzácný, alergie na komáří štípance také nejsou časté.

Zrádná klíšťata

Mírné zimy přejí nejen vosám, ale také množení klíšťat. Vyskytují se stále častěji, navíc velká část z nich je infikovaná a můžou způsobit závažné zdravotní problémy. Stále častěji se objevují i ve vyšších nadmořských výškách. „Ráda bych upřesnila, že klíšťata opravdu nepadají ze stromů. Pohybují se blízko nad zemí, tedy například v trávě. Do horní části našeho těla se klíště dostane díky lehnutí do trávy, případně může velmi snadno přelézt po oděvu či pod oblečením,“ vyvrací rozšířený mýtus entomoložka.

Zatímco na klíšťovou encefalitidu existuje účinná vakcína, na vývoj vakcíny proti lymské borelióze si budeme muset ještě počkat.

Jak se bránit

Používejte ochranné přípravky. Jelikož ani v létě se nelze vyhnout větrání a mnohdy spíme při alespoň mírně pootevřeném okně, na noc se vyplatí použít elektrický odpařovač.

Připravila: Věra Hájková

Zdroj informací: tiskové materiály Diffusi
Zdroj fotografií: Pixabay
Přidat na Seznam.cz

Přidejte si MeziŽenami.cz na hlavní stránku Seznam.cz.

Diskuze: příspěvků