O klíšťatech a očkování toho bylo napsáno spousta, takže mnozí lidé pouští rady o očkování jedním uchem tam a druhým ven. Podceňovat bychom klíšťata rozhodně neměli, už kvůli letošní mírné zimě, která tyto přenašeče lymské boreliózy a klíšťové encefalitidy nevyhubila.
Docent RNDr. Daniel Růžek, Ph.D. z Biologického centra Akademie věd České republiky vysvětluje, jaká je cesta těchto infekčních patogenů do krve člověka a řadu dalších zajímavostí, které se k této tématice vážou.
Dříve byla klíšťata pokládána spíše za obtížný hmyz, nad nemocemi, jež mohou přenášet se nikdo příliš nepozastavoval. Po objevu viru klíšťové encefalitidy se na ně medicína zaměřila. Faktem je také to, že počty klíšťat rostou. Souvisí to se změnami klimatu, s nimiž se objevila i nová ohniska výskytu, větší množství infikovaných klíšťat a jejich posun do vyšších nadmořských výšek. „Ještě donedávna se tvrdilo, že výskyt klíšťat je pouze do nadmořské výšky 700 m. Dnes najdeme klíšťata, i infikovaná, ve výšce 1100 i 1200 m n. m. celkem běžně,“ upřesňuje situaci náš přední parazitolog docent Růžek. Do těchto výšek samozřejmě nemusí klíště šplhat samo. Šíření podpoří i přenos pomocí ptáků, srnčí zvěře a podobně.
Kdo stojí na počátku řetězce
Jsou to lesní a polní zvířata. Docent Růžek popisuje situaci následovně: „Z hlediska udržení viru v přírodě sehrávají klíčovou roli (mimo klíšťat, samozřejmě) drobní hlodavci, kteří jsou schopni virus udržovat dlouhodobě, proto je velká šance na přenesení tohoto viru na přisáté klíště. Existuje zde další efekt, tzv. sousání, kdy je na jednom hostiteli více klíšťat pohromadě. Jsou-li těsně u sebe a jedno z nich je infikované, infekce se přenese i na další klíšťata.“
Samotná zvířata však nemocná nejsou – tento příklad známe i od jiných chorob. „Virus má svého přirozeného hostitele, ve kterém se účinně množí, ale nijak ho nepoškozuje. Ale dostane-li se do kontaktu s nějakým „nepřirozeným“ hostitelem, může u něj vyvolat onemocnění. A to se právě děje u člověka,“ říká docent Růžek. Původní přenašeč tedy není nemocný v pravém slova smyslu, protože na něj infekce nemá žádný účinek. Funguje pouze jako jakýsi rezervoár nákazy.
Hostitelé klíšťat
Podle docenta Růžka se hostitelé dělí do třech skupin: na rezervoáry, indikátory a náhodné hostitele.
- Rezervoáry jsou například zmiňovaní hlodavci
- Indikátory jsou nakažení živočichové, kteří ale žádnou další roli v cirkulaci nemoci nehrají (např. srnčí zvěř).
- Náhodní hostitelé jsou právě lidé nebo psi, kteří se nakazí, ale nemoc už dále nepřenášejí.
Myslete na obranu proti klíšťatům
Nejznámější choroby, jež klíšťata přenášejí, jsou encefalitida a borelióza. Zatímco proti klíšťové encefalitidě existuje u lidí možnost očkování, u boreliózy se zatím na takové možnosti teprve pracuje ve výzkumných laboratořích. Na řadu tak přichází nejen důsledná prevence za pomoci repelentů, ale také pečlivé ohledání různých tělesných zákoutí po pobytu v přírodě. Klíšťata se totiž většinou nepřisají hned, ale hledají místečka tam, kde je tenčí kůže a vyšší vlhkost – podpaždí, podkolenní jamky.
Pokud již najdeme klíště přisáté, je nutné je co nejdříve vyjmout. Čas hraje velmi důležitou roli, a to zejména u možnosti přenosu boreliózy. Zároveň je důležité udělat to správně. Docent Růžek vysvětluje proč: „Pokud dojde při odstraňování klíštěte k podráždění, může klíště vyvrhnout část obsahu střev a zanést infekci do místa sání. Proto se nemají klíšťata zamazávat krémem (vazelínou), protože pak se začnou dusit a zvracet do rány. Virus encefalitidy je přítomen ve slinných žlázách, k jeho přenosu dochází velmi rychle (po přisátí klíštěte). V případě borelií to může trvat až několik hodin, protože musí do slinných žláz doputovat.“
Jak se vypořádat s klíštětem
Ptáte se, jak naložit s přisátým klíštětem? Různě doporučované točení hlavičkou klíštěte do stran je ve skutečnosti zbytečné, protože způsob uchycení tohoto parazita není šroubovitý, ale dlátovitý. Vhodnějším a v současnosti doporučovaným způsobem odstranění klíštěte je snaha klíště vyviklat lehkým kýváním ze strany na stranu. Jak už bylo řečeno, klíště, které je násilně vytahováno nebo dušeno (například olejem či krémem) může zareagovat obranným reflexem, a to především zvýšeným sliněním či vyzvracením obsahu svých útrob do ranky.
Pozor na horečku
Po úspěšném odstranění klíštěte doporučují odborníci nějakou dobu sledovat svůj zdravotní stav, a to i v případě, že jste parazita objevili včas a nebyl ještě moc nasátý. Nemá smysl běhat k lékaři hned, jak na sobě nějaké klíště objevíte. Pokud by ale okolí ranky začalo nápadně rudnout nebo by se objevila například nečekaná horečka, je nejlepší k lékaři hned zajít, a nechat si udělat speciální vyšetření na encefalitidu a boreliózu. Včasná diagnostika je totiž jedním z předpokladů úspěšné léčby.
Připravila: Věra Hájková
