Vloni na podzim, přesněji na státní svátek 28. 10., měly poprvé zavřeno velké obchody. Což bylo pro mnoho z nás, zvyklých nakupovat téměř kdykoliv, nepříjemná novinka. Avšak lidé celé řady dalších profesí stejně budou i letos pracovat o svátcích či o víkendech. Patříte-li mezi ně, víte, na co máte nárok?
Připomeňme si, že jít do práce svátek nesvátek dříve museli také zaměstnanci supermarketů. Na začátku října minulého roku však vstoupil v platnost nový zákon, který o vybraných státních svátcích, na Vánoce a Velikonoční pondělí zakázal prodej v obchodech, jejichž plocha přesahuje 200 m2. Což prakticky znamená, že velké obchody budou mít letos zavřeno na Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října a 25. a 26. prosince (na Štědrý den bude otevřeno do 12 hodin). V ostatní svátky není prodejní doba v maloobchodě a velkoobchodě nijak omezená.
Kdo půjde do práce
„O svátcích obecně platí zákaz výkonu práce. Zaměstnavatel však může zaměstnanci nařídit výkon nutných prací, které nemohou být provedeny až v klasický pracovní den,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel z personální agentury Adecco ČR. Práce o svátcích čeká například lékaře, hasiče, policisty, řidiče městské, vlakové či letecké dopravy. „
Kromě profesí, jejichž výkon je nutný z hlediska uspokojování životních, bezpečnostních a dalších základních potřeb obyvatelstva, však do kategorie neodkladných prací mohou spadat třeba i nakládací a vykládací práce nebo inventurní a závěrkové práce,“ doplňuje odborník. O tom, zda se zaměstnance vykonávajícího neodkladnou činnost dotkne povinnost jít do práce ve sváteční den, se dotyčný musí dozvědět včas z rozpisu směn. V případě brigád a nárazových prací se podmínky práce o svátcích upravují v dohodě o pracovní činnosti či dohodě o provedení práce.
A co za to
Zaměstnanci za dobu práce ve svátek ze zákona přísluší kompenzace ve formě placeného náhradního volna v rozsahu práce, kterou vykonal v daný den. Měli byste vědět, že náhradní volno vám musí zaměstnavatel poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se společně (a dobrovolně) nedohodnete jinak. Za náhradní volno člověku přísluší náhrada ve výši jeho průměrného výdělku. Ale je tu ještě druhá možnost: místo náhradního volna lze získat příplatek za práci ve svátek. Opět se vychází z průměrného výdělku. „To znamená, že pokud si zaměstnanec v průměru vydělá 150 Kč za hodinu a ve svátek odpracoval 8 hodin, zaměstnavatel mu vyplatí odměnu ve výši 2400 Kč namísto standardních 1200 Kč, které by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den,“ vysvětluje Ondřej Wysoglad.
O víkendech je to jinak
Zatímco svátků není tolik, víkendy nás čekají každý týden, což je příjemné. Někdo však musí pracovat i v sobotu či v neděli, a v tom případě má podle zákoníku práce nárok na příplatek nejméně ve výši 10 procent svého průměrného výdělku. „Vezmeme-li opět v úvahu průměrnou hodinovou mzdu 150 Kč, pak zaměstnanec za 8 hodin práce o víkendu obdrží alespoň 1320 Kč, místo standardních 1200 Kč za běžný pracovní den,“ vypočítává odborník. Nárok na příplatek mají jak zaměstnanci, kteří musí do práce nárazově, tak i ti, kteří pracují na směny v pravidelném režimu takzvaného dlouhého a krátkého týdne. Rovněž v případě práce o víkendech se vám nabízí druhá možnost – místo peněz si vzít placené náhradní volno (i tady platí, že ho musíte vyčerpat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy jste pracovali o víkendu a hlaně – nejprve se na této skutečnosti domluvte se zaměstnavatelem).
Na co pozor:
Při práci z domova by zaměstnanci příplatek náležel pouze v případě zaměstnavatelem nařízeného přesčasu, nikoli za dobrovolnou přípravu či dohánění úkolů, které měl zaměstnanec zvládnout v řádné pracovní době.
Připravila: red
Foto:
