Dobré vzdělání je základem budoucího dobrého uplatnění. Avšak i to něco stojí, a nemyslíme tím jen čas strávený ve škole nebo nad učebnicemi. O kolik může být váš rodinný rozpočet chudší a kde naopak lze finance získat?
Aby byla léta studentská skutečně veselá, jak se říkává, je třeba mát své finance pevně pod kontrolou.
Bydlení, strava, oblečení.
Celková výše těchto nákladů je závislá na mnoha faktorech. Bude váš potomek bydlet doma, nebo na koleji či v podnájmu? V každém případě se musí někde stravovat. A také do školy jistě nebude chodit jako chytrá horákyně, čili i oblečení a doprava něco stojí. O trávení volného času v podobě kina, divadla, koncertů a podobně ani nemluvě. Kolik to všechno může stát? Z výzkumu ministerstva školství vyplývá, že náklady při prezenčním studiu posluchače veřejné vysoké školy v průměru přesahují 8000 Kč měsíčně. „Vysokoškoláci za své ubytování v Praze měsíčně utratí v průměru 3000 Kč a za stravování v menze kolem 1000 Kč,“ připomíná základní náklady Jan Doubek z Ery.
Studenti nebo jejich rodiče však nemusí jen platit, ale také získávat. Například karta ISIC přináší každodenní slevy na jídlo, zlevněné lístky do kina, divadla nebo na dopravu.
Myslete i na náklady za studium
Pokud bude potomek navštěvovat soukromou vysokou školu, výši školného pohybujícího se v řádech desetitisíců jste doma určitě řešili. Školné se však týká i přípravných nultých ročníků veřejných škol. Ale jinak ani studium na veřejných vysokých školách není zcela zadarmo, například poplatek za prodlouženou dobu studia čeká studenta v bakalářském nebo magisterském studijním programu, pokud studuje déle než je standardní doba plus jeden rok. Něco samozřejmě stojí i skripta, což platí pro každého studenta bez ohledu na typ školy, který navštěvuje. A pokud si bude chtít nad rámec studia rozšířit své jazykové znalosti, tyto kurzy je také třeba hradit.
Stipendia se vždycky hodí
Tato finanční podpora se dělí do několika oblastí, kromě prospěchového stipendia jde například o sociální, účelové, ubytovací… „Ubytovací stipendium přinese do rodinného rozpočtu kolem 600 až 700 Kč měsíčně. Každá vysoká škola má stanovené vlastní podmínky pro jeho získání a na webových stránkách obvykle uvádí termíny pro podání žádosti,“ uvádí Jan Doubek.
Se stipendiem lze ovšem počítat i pro některý zahraniční studijní pobyt, díky němuž váš potomek získá nové zkušenosti a ještě si vylepší cizí jazyk. Podmínky přijetí do zahraničních stipendijních programů jsou jasně dané, třeba účastníci programu Erasmus musí být zapsaní k řádnému studiu na vysílající škole. Příspěvek na zahraniční pobyt Erasmus se vypočítává jako součin počtu měsíců strávených v zahraničí a paušální částky, která se stanovuje s ohledem na životní podmínky v dané zemi.
Nejen brát, ale i vydělávat
Přestože podle průzkumu ČSOB až 90 procent vysokoškoláků finančně podporují jejich rodiče, neznamená to, že by tito mladí lidé neměli zájem si přivydělat, naopak – tři čtvrtiny z nich mají brigády nebo zkrácené pracovní úvazky. Největší výdělek lze očekávat v oblasti administrativy, kde lze za hodinu práce získat až kolem 130 Kč, ale ani 100 Kč za hodinu jistě není k zahození. A pokud si student najde brigádu ve svém budoucím oboru, má větší šanci na uplatnění na trhu práce, až školu zdárně dokončí.
Připravila: redakce
Foto: iStock
17. 9. 2013
