Málokdo o nich mluví, ale mnoho lidí je prožívá. Neřešené obavy z pracovního prostředí časem posilují, citelně snižují kvalitu života.
Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) jsou Češi se svou prací veskrze spokojení (61 procent). Téměř stejný počet aktivních obyvatel však cítí, že by mohli být zaplaceni lépe a pětina dokonce zvažuje odchod ze zaměstnání či ukončení současné práce.
„Nepříjemné pocity, které nás ovládají, nám dávají jasně najevo, že se nacházíme v životní nebo pracovní roli, která nám nesedí. Úzkost a strach, obzvláště v pracovním prostředí, bývají varovným signálem, že je toho na nás moc, že jsme přetažení a měli bychom zvolnit. V profesi kariérního poradce se se strachy a úzkostí setkávám velmi často, je to strach ze selhání, z neschopnosti splnit úkol nebo dostát svým závazkům. Někdy si to člověk ani neuvědomuje, ale strach a úzkost často plyne z celkové nespokojenosti v práci, touhy po změně, najít si vhodnější uplatnění a začít lépe s úplně novou image,“ uvedl psycholog a kariérní poradce Valery Senichev, který pomáhá nastartovat kariéru znevýhodněným, zato nadaným mladým lidem.
Se strachy a úzkostmi v pracovním prostředí bojují lidé napříč generacemi a pracovním trhem. Čerství absolventi, které tíží otázka, kam směřují, řadoví zaměstnanci, které ubíjí denní stereotyp. „Pokud člověk nechá svoji úzkost rozvinout a přesáhnout ‚rozumnou‘ mez, hodně si ztíží běžný život a postupně se uzavírá do sebe. Tomu nahrávají i moderní technologie a sociální sítě, které mnoho lidí používá v pracovní době. Pokud neděláme to, co nás zajímá a baví, máme tendenci více prokrastinovat – převádět úzkost a tlak do jiných aktivit‘,“ upozorňuje Valery Senichev.
Lidé často žijí a pracují v nejistých podmínkách a pocit nejistoty je velmi skličující. „Pokud strach a úzkost působí dlouhodobě, člověka neuvěřitelně svírají, dochází k rychlé ztrátě motivace a víry v sebe. Svět kolem začne být vnímán jen negativním pohledem,“ doplňuje psycholog.
Dobrou zprávou je, že se lze naučit strachům a úzkostem čelit. Prvním krokem je uvědomit si priority a naučit se nastavování a udržování hranic – to může být v moderní rychlé době v pracovním prostředí těžký úkol. „Nejprve obvykle zmapujeme obavy, jak si je lidé definují a jaký na ně mají dopad. Efektivní na identifikaci a zvládání strachů jsou mimo jiné metody kognitivně-behaviorální psychologie. Velkou roli tu hraje identifikace úzkosti a zabíhavých myšlenek, které s celou problematikou strachů úzce souvisí. Uvědomění si je klíčovým bodem začátku terapie. Následuje důležitý trénink základních technik a testování adekvátnosti dané myšlenky, která v člověku úzkost vyvolává. Na popularitě nabývá také hraní různých scénářů a překonávání strachu ve virtuální realitě, vše v doprovodu psychologa nebo kariérního kouče,“ prozradil profesní a osobnostní poradce.
Připravila: Věra Hájková
