Zamýšleli jste se někdy nad tím, jak se stravujete? Pokud ano, určitě jste se zaměřovali na kvalitu potravin, množství a velikost porcí a další chronicky známá doporučení. Věřím, že se v tomto článku dozvíte další zajímavé informace.
V čem lidé nejvíce chybují ve svých stravovacích návycích?
Základní chyby jsou obecně známy odborníkům i široké veřejnosti. Právě veřejnost si však neuvědomuje důsledky svého nezájmu. Shrňme ony „prohřešky“:
A/ Konzumace nadměrného množství energie, vlastně systematické přejídání. Je to důsledek nadbytku cenově přístupných potravin.
B/ Převaha obilovin kombinovaných se ztuženými tuky a cukrem – pečivo, zákusky, koláče, dorty a podobně…
C/ Konzumace slazených nápojů.
D/ Konzumace nevhodných tuků používaných zejména ke smažení a pečení, použití margarínů místo másla.
Jak je možné, že v tom, co je pro člověka zdravé, se nedokáží shodnout ani odborníci?
Vysvětlení je v nedostatku dostatečně průkazných dlouhotrvajících populačních studiích. Nejsou peníze ani zájem. Pokud by se totiž kategoricky prokázalo, že masivně inzerované potraviny poškozují zdraví, zhroutil by se trh s potravinami. Náprava by si vyžádala neskutečné náklady a kompletní změnu produkce potravin. Možným řešením je sice zvýšení spotřeby bio-potravin a skutečně zdravých konvenčních potravin, ale k propagaci jejich konzumace chybí dostatečná odborná i politická vůle. Většině lidí je v podstatě jedno, jakou kvalitu mají potraviny, hlavně když jich je hodně a za málo peněz. Kromě toho zdravá populace by nepotřebovala tolik zdravotní péče.
Jaký podíl na současném stavu má soudobá medicína?
Zásadní, nelze ho však vyčíslit. Konkrétně moderní, tzv. školní medicína, ignoruje možnosti manipulace se složením stravy jak pro prevenci, tak pro léčbu. Pokusy o osvětu jsou platonické. Osvětové materiály jsou kromě toho značně zastaralé a především ignorují obrovskou variabilitu v požadavcích lidí na výživu. Na jedné straně medicína straší lidi chorobami, ale na druhé jim nevysvětlí, jak se mají chovat, aby k onemocnění nedošlo.
Lze vyjmenovat potraviny vysloveně nezdravé a naopak vyzdvihnout ty nejzdravější?
Nezdravé jsou všechny potraviny, které mají nízkou kvalitu – většinou jsou to ty, jejichž cena je již na první pohled tak nízká, že by každému mělo být ihned jasné, že stěží pokryje výrobní náklady. Jednoznačně nezdravé a akutně rizikové jsou potraviny nevhodně skladované a nebo použité po ukončení trvanlivosti. V tomto případě je problém v absenci prodejní etiky a hlavně – v nedostatečné kontrole a nulových postizích viníků.
Liší se i kvalita jednoho druhu potraviny v závislosti na výrobci – někteří mohou vyrobit vysoce kvalitní produkt, jiní vám mohou stejným výrobkem způsobit problémy.
Naprosto bezcenné nebo spíše nezdravé jsou sušenky, oplatky a na tuku pečené sladkosti (koblihy, buchty) a všechny krekry a chipsy. Bezcenná je sterilovaná, v octě nakládaná zelenina. Nebezpečné jsou všechny druhy přepálených tuků. Zbytečné, pokud ne přímo rizikové, jsou všechny cukrovinky, především však pestrobarevné bonbony, lízátka a karamely. Vhodná je naopak hořká čokoláda. Velmi rizikový je chronický přebytek jednoduchých cukrů (řepný cukr používaný ke slazení nápojů a moučníků, fruktóza a fruktózový sirup). Situaci neřeší použití umělých sladidel.
Principiálně vhodné jsou následující potraviny (za předpokladu, že jsou kvalitní).
Oříšky a semínka, avokádo, ananas, banány, jablka a hrušky bio, všechny lesní plody , olivy a olivový olej, čerstvé máslo, vajíčka, cottage, ricotta, většina druhů kozích mléčných produktů vždy s výjimkou plísňových, zelenina včetně chřestu a brokolice, mořské řasy – spirulina, sladkovodní řasy – chlorela, česnek, kvalitní ryby sladkovodní i mořské, bio-drůbež, červené víno v přiměřeném množství.
Musí člověk používat doplňky stravy?
Nejraději bych souhlasil s kolegy, kteří bez dostatečné znalosti problému klidně prohlásí, že k dosažení a zachování plného zdraví postačí racionální výživa. Nemohu, protože je evidentní, že je to názor vycházející z neznalosti celé problematiky, jehož důsledky jsou a v budoucnosti ještě více budou velmi nepříznivé. Pochopitelně ne každý potřebuje řadu různých doplňků a ne každý potřebuje určitý druh doplňku. Doplňky stravy jsou ovšem zatím jedinou možností, jak docílit jakési jistoty, že váš organismus dostává všechny pro život nezbytné mikroživiny a ochranné látky v současné stravě zcela chybějící. Přitom odborně řízené cílené použití některých doplňků dokáže zásadním způsobem zlepšit zdravotní stav již nemocných lidí a případně přispět k prevenci řady chorob.
Autor: RNDr. Petr Fořt, CSc. www.drfort.cz
Foto: fotobanka Istock
