Herec Ivan Lupták, aristokratka Zita Pallavicini a vědkyně Julie Dobrovolná se představí v Show Jana Krause.
Ivan Lupták
Divadelní a seriálový herec, kterého diváci brzy uvidí v roli Filipa v pravděpodobně nejznámějším českém filmovém muzikálu Starci na chmelu. Po 55 letech od premiéry jej uvede divadlo Studio DVA. Ivan vystudoval střední odbornou školu se zaměřením na podnikatelskou administrativu. Ale pak mu prý jediný divadelní zážitek definitivně změnil život, a to když navštívil představení Richard III. v kladenském divadle. Od toho okamžiku věděl, jakým směrem se chce vydat. A tak si ve čtvrtém ročníku na střední škole podal přihlášku na DAMU – a byl přijat. Je členem souboru Divadla Na zábradlí. Rád hostuje na holešovické scéně Studia hrdinů nebo v divadelním spolku Cabaret Calembour, který založili jeho spolužáci. Hrál ve filmech Anglické jahody, Probudím se včera či v Hřebejkově Zahradnictví.
Zita Pallavicini
Žena, která patří do popředí středoevropské aristokracie. Může se chlubit předky z řad českých, maďarských a italských knížat. Žila v řadě zemí, v 90. letech například v Rakousku. Zde poznala Karla Schwarzenberga, se kterým má mít podle svého tvrzení dítě, Eduarda. Jak svůj vztah se Schwarzenbergem zpětně vnímá a jaké pocity měla, když se její matka stala obětí vraždy, popsala Pallavicini v knize Deník šílené markraběnky, která vyšla také u nás. Část dětství prožila Zita i v Čechách (její trenérkou gymnastiky byla Věra Čáslavská), kam se ráda na delší či kratší dobu vrací a Čechy a Prahu vnímá jako svůj domov, i když se dnes omlouvá za svoji češtinu, kterou tolik nepoužívá.
Delší dobu pobývala v Kanadě, kde si zahrála v českém Novém divadle v Torontu pod vedením Adolfa Tomana. Za svůj domov považuje samozřejmě i Maďarsko a Rakousko. Plynule mluví šesti jazyky a nejlépe se cítí za kamerou a na jevišti. Jako modelka pracovala se známými návrháři, například s Valentinem Garavanim. Psát začala už v dětství a vždy si vedla deník, avšak v různých jazycích. V současné době byla jmenována maďarským ministerstvem pro evropské záležitosti politickou poradkyní pro koordinaci Visegrádské čtyřky a Rakouska, ale zabývá se rovněž designem interiérů. Jejím největším hobby jsou stále koně. Po boku Karla Schwarzenberga měla stanout v době, kdy byl kníže rozvedený se svou současnou manželkou Theresou, se kterou se však nakonec dal opět dohromady. Šlo o několik roků, podle šlechtičny šest, které byly intenzivní, ale politik se měl během té doby vídat i s jinými ženami. Zita otěhotněla. Kníže odmítl přiznat, že je dítě jeho, a Pallavicini čerstvě narozeného Eduarda vychovávala sama. Nicméně podle svých slov se Schwarzenbergem v současnosti komunikuje, naposledy si měli psát SMS, když odcházel z nemocnice, kde byl na operaci srdce. Vztah se šlechtičnou přiznává ostatně i oficiální Schwarzenbergův životopis na stránkách TOP 09. „Jeden ze známých vztahů měl například s maďarskou kněžnou Zitou Pallavicini,“ píše se v něm.
Julie Dobrovolná
Vědkyně z Masarykovy univerzity, která se podílí na unikátním vývoji přístroje na měření stresu. „Je to ojedinělý koncept. Touto cestou nikdo nejde. Přístroj už máme, teď budeme podávat patentovou přihlášku,“ říká docentka Julie Dobrovolná. A dodává, proč by mělo být toto téma prioritní: „Jsme pořád ve stresu, polovina lidí z toho bude nemocná.“ Díky přístroji prý vědci budou moci například u vojáků odhadnout, jak dlouho vydrží zátěž v konkrétní situaci, v medicíně by zase jejich zjištění mohla pomoci pacientům na ARO. „Až 15 % lidí je odolných vůči stresu, a naopak jim dělá dobře, asi 40 % lidí stres nevadí a zbytku vadí natolik, že z toho budou mít závažné zdravotní problémy,“ líčí Dobrovolná.
A proč bychom měli umět změřit stres? „Pro odhad odolnosti. Jestli konkrétní člověk vydrží v jisté situaci. Vydrží tento pilot ještě další stresovou zátěž?“ vysvětluje Julie. „Měříme zkrátka to, co se děje na rozhraní těla a prostředí. Neřešíme, co se děje uvnitř člověka, ale čím platí za adaptaci v prostředí. Zajímá nás tok energie v člověku. To jsme schopni vypočítat.“ Díky čemu se to měří? „V minulosti už jistě existovali fyziologové, kteří zjišťovali, kolik člověk produkuje tepla. Moderní fyziologie také chodí kolem ,tepelʻ, ale nikoho zatím nenapadlo, že to, kolik spotřebováváme kyslíku, má vliv na člověka. My jsme to dali dohromady.“
Připravila: Katka
Foto: Prima
