Cestovat za prací pomalu přes půl republiky, jet na návštěvu třeba sto kilometrů nebo za poznáním na druhý konec Evropy není nic zvláštního. Můžete zvolit běžnou dopravu, vlastní auto anebo jízdu sdílet s někým jiným.
Proč volit spolujízdu
Třeba vy pravidelně jezdíte pěknou dávku kilometrů a běžná autobusová nebo vlaková doprava vám z různých důvodů nevyhovuje. Možná máte auto, ale jezdit jen tak v jednom není zrovna levné. Anebo auto nemáte, a jako na potvoru se potřebujete dopravit na jiné místo, jenže vlak nebo autobus tím směrem zrovna nejedou. Ve všech těchto i jiných případech se nabízí zkusit spolujízdu.
Dobrý nápad
Myšlenka spolujízdy pochází z hlavy Francouze Frédérica, který se na vánoce roku 2003 potřeboval dopravit domů, jen už jaksi nebylo čím. Tak ho napadlo optat se některého z projíždějících řidičů a nabídnout mu sdílení nákladů na společnou cestu výměnou za jedno místo v autě.
Nejde o stop
Spolujízda má svá pravidla. Nejde tedy o náhodné setkání, jako kdybyste třeba na některé pražské výpadovce stopovali. Na webu firem, které spolujízdu provozují, si najdete, zda někdo jede vaším směrem. Vidíte tu detailní profily, ale také hodnocení spolujízdy od někoho, kdo to už s konkrétním řidičem vyzkoušel. Mimo jiné zjistíte i to, jak velká zavazadla můžete mít s sebou nebo jestli řidič „vezme“ také vašeho mazlíčka. Rovněž váš budoucí „řidič“ musí vědět, koho by vezl. Bezpečnost je zásadní. Zárukou bývá i ověření telefonních čísel a e-mailových adres.
Noví přátelé
Někdo vnímá spolujízdu jen čistě prakticky, jiný zase díky ní poznává nové lidi. Jako třeba Ondřej. „Prvně jsem využil spolujízdu, když jsme jeli do Říma a nabral jsem holčinu z Turecka v Benátkách. Pomohl jsem jí potom najít lepší hostel a nakonec za pár dní s námi ještě jela z Říma do Florencie,“ vypráví.
Zdá se být zřejmé, že tento způsob dopravy vyhovuje hlavně mladým lidem, ale i to se pomalu mění.
Připravila: Věra Hájková
