Naše střeva jsou díky bilionům místních mikroorganismů klíčovým orgánem pro naši imunitu. Jak souvisí střevní mikrobiom s alergiemi či depresí? Jak o něj správně pečovat? To a mnoho dalšího prozradí známý celostní lékař MUDr. Bohumil Ždichynec.
Podle MUDr. Ždichynce ovlivňují například produkci bílých krvinek v jiných imunitních centrech, jako je kostní dřeň či slezina, a zásadním způsobem se podílejí na „vzdělávání“ a formování naší obranyschopnosti hned po našem narození.
Lidská imunita je komplexní systém. Její činnost neřídí jeden konkrétní orgán, ale naopak spolupráce řady center různě roztroušených v organismu. K těm nejvýznamnějším „centrálám“ imunity patří kostní dřeň, brzlík, lymfatické uzliny, slezina, a především střeva. Význam střev pro naši obranyschopnost tkví konkrétně v koloniích střevních bakterií, jimž souhrnně říkáme střevní mikrobiom či střevní mikroflóra.
Bohatá a nesmírně složitá říše
MUDr. Bohumil Ždichynec dále vysvětluje, že kolonizace zažívacího ústrojí mikroorganismy začíná ještě před narozením. Děti narozené císařským řezem mají druhově poněkud jiný mikrobiom než děti porozené přirozeně. Střevo plodu v děloze je sterilní. Z buněk a bílkovin plodové vody se ve střevě tvoří mekonium neboli smolka. Sníží-li se okysličení plodu z placenty, pak se zvýší pohyblivost střeva a v důsledku toho se uvolní anální svěrač a unikne tato „plodová stolice“- mekonium, které zbarví plodovou vodu zeleně.
Rozdíl v mikrobiomu novorozence porozeného přirozeným porodem a císařským řezem je dán tím, že mikroby se dostávají do střeva novorozence až během porodu z porodních cest matky, k čemuž pochopitelně nedochází u novorozence porozeného císařským řezem. Tomu je třeba věnovat po porodu pozornost. U dětí, které přišly na svět císařským řezem, se zvyšuje riziko některých poruch či onemocnění.
U dětí ještě zůstaňme a připomeňme si, že právě střevní mikrobiom hraje důležitou roli v nastartování správné funkce imunitního systému. Nezralá imunita novorozenců se totiž potřebuje naučit adekvátně reagovat na bakterie a další organismy a právě střevní bakterie jí to umožní. Adekvátní reakcí je schopnost imunity nereagovat v extrémních mezích. Tedy ani nedostatečně, ani přehnaně.
Řada chronických nemocí má původ ve střevech
Podle webu www.avcr.cz ne všechny střevní bakterie jsou ovšem ty „hodné“. Už poměrně spolehlivě prokázali spojitosti mezi některými bakteriemi či jejich produkty a nemocemi jako diabetes či chronické střevní záněty, mezi něž patří Crohnova choroba či ulcerózní kolitida. Nerovnováha střevní mikroflóry souvisí s takzvaným syndromem zvýšené propustnosti střev, který je spouštěčem chronického zánětu. Právě zánět může být důvodem rozvoje celé řady chronických onemocnění – z mnoha jmenujme například alergie, celiakii, roztroušenou sklerózu, artritidu, atopický ekzém, Parkinsonovu chorobu – i onemocnění psychických, jako je autismus či deprese.
Jak je možné, že střeva ovlivňují takto zásadně i naši psychiku?
Střevní mikrobiom ovlivňuje přes dráhy neuronů a s využitím buněk zvaných cytokiny chemické reakce v mozku. Jednoduchý důkaz? Zkuste si například vybavit, zda vás náhodou ve stresujících situacích nebolí břicho. Bolí, že ano?
Podpořte střevní bakterie probiotiky
Jak je jistě patrné, propojenost střevní mikroflóry a našeho imunitního systému i dalších orgánů je značně komplexní záležitost, které ani odborníci ještě nerozumí dokonale. Co si z tohoto všeho má odnést laik? Že o svou střevní mikroflóru je potřeba svědomitě pečovat. Základem je v tomto ohledu samozřejmě strava, jež by měla být bohatá na dietární vlákninu a probiotika, která střevní bakterie vyživují, napomáhají jejich množení a pomáhají udržovat onu křehkou rovnováhu střevní mikroflóry. Na zdraví svých střev je potřeba pamatovat především v zimním období, kdy řada lidí razantně mění svůj jídelníček ve prospěch sladkých a tučných jídel. Pokud si je chcete dopřát, vyvažte jejich negativní účinky na střevní mikrobiom zvýšeným příjmem probiotik.
Připravila: Věra Hájková
