Sháníte novou kabelku? Můžete jí mít přímo od herečky Dany Morávkové. Ta se totiž spojila s firmou ELEGA a představila už druhou kolekci by Dana M.
“Z navrhování kabelek jsem měla ze začátku strach. Nejvíc jsem se bála toho, jestli se budou ženám líbit.”
Spolu s manželem, skladatelem Petrem Maláskem tvoří jeden z nejstabilnějších párů českého showbyznysu. Podle jejích slov ji manžela přinesl sám bůh, a to po ztrátě jejího otce. Je nejen úspěšnou divadelní a seriálovou herečkou, ale i moderátorkou a choreografkou. Ovšem Dana má ještě další ambice, a to uspět na poli designérů. Navrhuje totiž luxusní kabelky.
V poslední době je o vás slyšet na základě módy. Vrhla jste se na navrhování kabelek. Jak jste k tak zajímavé nabídce přišla?
Zázraky se prostě dějí … a hlavně si myslím, že je to otázka štěstí. Natočila jsem do pořadu PRÁSK rozhovor s Marcelou Škábovou, kde jsem mluvila o mé vášni ke kabelkám. Tento pořad viděla paní Dita Valentová z firmy ELEGA, což je česká firma s dlouholetou tradicí, a nabídla mi spolupráci.
Opravdu vám dají tak volnou ruku, že se výrobky vyrábějí ryze z vašich návrhů?
Ano a velmi obdivuji práci všech šikovných dam a pánů, kteří se na výrobě kabelky manuálně podílejí. Těším se, až naše kabelky představíme českým ženám. Jsou z krásné kůže, v krásných barevných variantách, slibuji, že nebudou těžké a budou velmi dobře prakticky řešené. Přála bych si, aby české ženy z nich měly takovou radost, jako když jsme my s Ditou na nich pracovaly… prostě se už moc těším na výsledek!
Vy osobně ale máte ráda luxusní značkové kabelky. Nepohrdnete však i levnější variantou?
Já mám prostě ráda všechny kabelky a jsem šťastná, že v Čechách máme takovou firmu s tak šikovnými lidmi. Asi by nebyl problém kabelku pod mým jménem nabízet draze, ale věřte mi, že to nechci. Chci, aby to byla luxusní kabelka za přijatelnou cenu.
Jakou nejdražší kabelku vlastníte?
Mému srdci nejdražší kabelka bude ta, na které se podílím.
Je ještě nějaká vaše záliba, za kterou jste ochotna utratit velkou sumu peněz?
Určitě cestování.
A kam se nejraději vracíte?
Teď jsme si úplně zamilovali Berlín. Ne nadarmo se mu říká New York Evropy. Velkolepé město s nádhernou architekturou, skvělými koncerty a divadly. A autem tam jste za tři hodiny jízdy.
Říká se, že s manželem tvoříte nejstabilnější pár českého showbyznysu. V čem myslíte, že tkví váš recept na spokojené manželství?
Nemáme žádný recept… když jsme se potkali, vyslyšeli jsme srdce. A možná máme štěstí…a nechci ho zakřiknout.
Máte syna Péťu. Dnes je to už velký kluk, co má občanku a vlastní pohled na život. Už má jasno, čím by chtěl být?
Zatím nemá jasno, ale ať už bude čím bude, hlavně aby byl šťastný a spokojený.
Jak vlastně vnímá popularitu rodičů. Oba jste přeci jen hodně slavní.
Myslím si, že je mu to úplně jedno. Bere to jako normální věc, jsme pro něj normální máma s tátou.
Váš syn je teď ve věku, kdy vy jste přišla o svého tatínka. Jak jste se s tímto faktem tak malá vyrovnávala?
Špatně. A dodnes jsou okamžiky, kdy mi táta moc chybí. Třeba mi táta místo sebe poslal Petra, aby na mě dohlížel.
Vaše maminka bývala trenérka moderní gymnastiky, kterou jste vedle krasobruslení též dělala. Nakonec vás zlákalo herectví. Nechtěla z vás mít maminka spíš slavnou sportovkyni?
Vrcholový sport jsem dělala dlouho, ale zvítězilo herectví. Aby také ne – od dětství jsem chodila do přípravky Národního divadla, do Dismanova dětského rozhlasového souboru a hlavně na herecké hodiny k paní Soně Pavelkové (maminka herce Ondry Pavelky), kterou jsem měla moc ráda.
Musela jste si herectví prosadit?
To ani ne, já jsem si herectví vysnila.
Vy máte ale vystudovanou mimo DAMU, i HAMU obor choreografie. Té se však už delší dobu nevěnujete. Je těžké se v této oblasti prosadit?
Já se choreografii věnuji stále, jenom to není tak vidět, jako třeba hraní v Ordinaci v růžové zahradě.
A co kdyby přišla zajímavá nabídka např. do muzikálu, kývla byste?
Abych dělala choreografii, hrála či tančila, to ano, ale abych zpívala, to opravdu ne. Lucie Bílá je jenom jedna…
Vy patříte k velkým oblíbenkyním režiséra Zdeňka Trošky. Jak jste se s ním vůbec seznámila?
Moje první práce se Zdeňkem Troškou byla divadelní, dělali jsme spolu Rusalku na pražském Výstavišti, kde jsem hrála titulní roli a dělala zároveň choreografii.
Od rolí princezen jste se dostala až k přísným učitelkám. Jaká je pro vás vůbec nejmilejší postava?
Tak přísnou učitelku jsem hrála jen jednou, ale je pravda, že byla hodně výrazná. Často vzpomínám na spolupráci s panem režisérem Petrem Weiglem, na natáčení filmu Romeo a Julie na vsi. Pan režisér je pro mne můj drahý přítel a jsem šťastná, že jsem s ním mohla spolupracovat.
V Divadle Bez zábradlí hrajete hned v několika inscenacích a každá je z naprosto odlišného prostředí. Jak si role vybíráte?
V divadle Bez zábradlí mám opravdu štěstí na role a každá je úplně jiná. Nedávno jsme měli premiéru hry pánů Jaye a Lynna Jistě pane premiére, kde hraji vedoucí politické sekce Claire. Přijďte se podívat!
Chodíte i vy do divadla?
Ano, chodím! Často a ráda. Třeba Králova řeč v režii Martina Stropnického v Národním divadle v Brně. Ta se mi moc líbila. Jinak jsem i velký filmový fanda, do kina také chodíme často. Moc se mi líbil výkon Leonarda di Capria ve filmu Vlk z Wall Street. Mám ráda i seriály ale z časových důvodů nevidím nic pravidelně.
V televizi se už nějakou dobu objevujete v seriálu Ordinace v růžové zahradě. Oproti seriálu Velmi křehké vztahy zde máte až moc kladnou postavu. Není to pro trochu nuda?
Myslíte? Kdyby se všichni lidé na světě chovali tak, jako Zdena…to by nám bylo na světě krásně! Zdena je zlatá ženská, která má své povolání jako poslání. A snaží se všem pomoci. Zaplaťpánbůh – znám takové lékaře!
V seriálu je vaším partnerem Jan Čenský, který od vás odešel a zase se vrátil. Předpokládám, že člověk si takovéto věci v reálném životě nechce vůbec představovat, ale přeci. Byla byste spíše bojovnicí, nebo řekla muži: „Běž, kam tě srdce táhne a už se nevracej …“
Já si ale opravdu takové věci vůbec nepředstavuji. A ani nechci.
Kdo je u vás doma více žárlivý a taková ta horká hlava?
Asi ani jeden. Nemáme důvod…
Takže ze své zkušenosti můžete říci, že tolerance a vzájemná důvěra je vedle lásky tím nejdůležitějším článkem dobrého vztahu?
Jednoznačně ano. Ale nedá se naordinovat, musí se žít.
Přijdete mi neustále usměvavá a v dobré náladě. Je to i jeden z receptů na mladistvý vzhled?
Také mám někdy svoje smutky a splíny ale nerada s tím kohokoliv obtěžuji. Nejsem stěžovací typ. Když přijdu na plac s úsměvem a dobrou náladou, tak se mi stane, že tím i někoho nakazím…
Považujete se za dítě štěstěny?
O tom jsem také nikdy nepřemýšlela. Hodně pracuji a vše přichází nebo nepřichází tak, jak má.
Kdy jste se naposled od srdce zasmála?
Směji se často a ráda!
Je něco, bez čeho se nikdy neobejdete a máte to stále u sebe?
Bez kabelky.
Co vám nesmí chybět v kabelce?
Diář, mobilní telefon, fotky mé rodiny, klíče a často texty a šminky.
Připravila: -lc-
foto: Elega
31. 10. 2014
