Rodinný film režiséra F.A. Brabce je o světě viděném očima toulavého psa Gumpa. O světě, o kterém mnoho z nás moc neví. O tom, jak nás vidí zvířata a jak je ten náš svět pro ně důležitý. Ten svět, který jim dává domov, sílu, naději, ale také bolest.
On vlastně každý pes je v sobě tak trochu toulavý do té doby, než najde své štěstí, a to štěstí pes najde jenom s člověkem.
Příběh je o hledání psího štěstí a také o překážkách a pastech na cestě k tomu správnému člověku. Je o síle a nezlomnosti, která se ukrývá v každém psovi. Ano i v tom vašem, ve vaší čivavě, která na vás čeká celý den, než přijdete z práce. I v tom buldokovi, který se za vámi šine a sotva popadá dech.
Kdyby vám někdo na tomhle světě chtěl ublížit, tak pak teprve poznáte, jak silné má váš pes srdce a co jeho láska k vám znamená. Tenhle film vám také otevře oči, protože co člověk v psím srdci zničí, to může zase jen člověk uzdravit.
Ústřední song Vítr do plachet k filmu složil a nazpíval Marek Ztracený. „Když se objevila tahle nabídka, nevěděl jsem, o co se jedná. Pak jsem si ale poslechl audioknihu, a to mě přesvědčilo. Chvíli jsem se smál, chvíli byl dojatý, ten příběh se mnou hýbal, věděl jsem, že tohle se bude skládat samo,“ vysvětlil muzikant, kterému prý složení písničky trvalo dvanáct minut.
„Bylo to dost rychlé, protože jsem se v tom našel. Sám jsem měl v dětství jugoslávského šarpenince, obrovského psa, se kterým se dalo mluvit jako s člověkem. Medlina byla úžasná, všechny milovala, byla jako člen rodiny. Teď touží po psovi můj syn, takže stavíme barák se zahradou a už se rozhlížíme,“ dodal Marek Ztracený.
Připravila: Katka Soušková
Zdroj: Bioscop
Foto: Bioscop
