Ve speciálním díle Show Jana Krause z Londýna se představí zpravodaj a reportér Ivan Kytka, česká a slovenská playmate Lela Ceterová a vědkyně Zuzana Holubcová.
Ivan Kytka
Zpravodaj a reportér, který žije už 27 let ve Velké Británii. Pracoval pro ČTK, zahraniční vysílání BBC v češtině, a dokonce i pro BBC News. Nyní je na volné noze. Píše články, poskytuje telefonáty i informace. „Takže teď začínám každý měsíc s nulovým kontraktem, nemám žádné smlouvy. Kdybych byl Angličan a měl dvě slušné penze, nemusím ještě v šedesáti takhle pracovat. Naštěstí mě moje práce baví. Část příjmů mi garantuje produkční firma, kterou jsme založili a funguje už deset let. Byl jsem jedním ze tří jednatelů, a tedy pravidelně na výplatní pásce. Vlastně mám tři nebo čtyři oblasti podnikání. Paradoxně mě živí i moje znalost češtiny. Učím český jazyk anglické žáky, navíc dělám český dabing na korporační a vzdělávací projekty.
V oné produkční firmě máme klienta, pro kterého vyrábím audio průvodce do všech hlavních měst EU, uplatňuje se ve vyhlídkových autobusech. Také natáčíme audio dokumenty pro BBC o čínských investicích ve světě,“ říká Ivan Kytka o své současné práci. A jaké byly podle něj nejzajímavější události za jeho minulou zpravodajskou kariéru? „Dvě z nich se odehrály už ve druhé polovině devadesátých let. První bylo fotbalové ME v Anglii v roce 1996, kde se české mužstvo neočekávaně probojovalo až do finále a získalo stříbro. Já jsem tehdy pomáhal sportovnímu i komentátorskému týmu s produkčním zázemím. Musím říci, že jsem navázal příjemný vztah s trenérem Uhrinem a některými hráči.“
Druhou zásadní událostí byla smrt princezny Diany: „Pokud máte na starosti zpravodajství z královské rodiny a její nejpopulárnější člen odejde tragickou smrtí, ať chcete nebo nechcete, tak se vás to dotkne i osobně.“ Za třetí nejvýznamnější profesní událost považuje Ivana Kytka teroristický útok na londýnské metro v roce 2005. „Člověk má tendenci vytěsňovat negativní věci. Já si ale ten den pamatuji možná minutu po minutě, jako by to bylo včera. Procházíte dvacet metrů od místa, kde se neštěstí stalo, kde leží trosky autobusu a na ulici bezvládná lidská těla. Trvalo mi několik zpravodajských hodin, než jsem ten den byl schopen všechno vstřebat a sám o tom nějak začít reportovat.“
Lela Ceterová
Česká a slovenská playmate a přítelkyně nejlepšího českého MMA bojovníka Karlose Terminátora Vémoly. Od svých 13 let se věnuje fotomodelingu, v roce 2013 začala s focením pro Playboy. Jedním z jejích posledních fotoprojektů je kalendář LELA 2019 „Taste Me“ s poměrně odvážnými fotkami. Lela ale říká, že nemá problém se před fotoaparátem svléknout. „Jsem profesionál. Takže se podle toho chovám i před objektivem.“ Kvůli plastickým úpravám, které podstoupila, je Lela častým soustem pro bulvár. Ovšem nic si z toho nedělá: „Mně se to zkrátka líbí a evidentně se to líbí i těm, co mě dnes platí.
Jako malá jsem měla ze svého těla komplex. Kluci ve třídě se mi vysmívali, že mám takzvaně lentilky pod kobercem. Trápilo mě to, hodně jsem se kvůli tomu naplakala. Asi jsme to zdědily se sestrou po otci, protože maminka je krásná a má velká prsa od přírody. Toužila jsem být jako ona a nosit šaty, ve kterých bych se nemusela stydět, nebo se cítit sexy v plavkách,“ přiznává a dodává, že první plastiku si nechala udělat v devatenácti. „Můj idol byla Pamela Anderson, chtěla jsem vypadat jako ona.“ Ale nezůstalo jen u prsou. Lela má ještě upravený nos, rty a zuby, které ji prý vyšly úplně nejdráž. Jak by sama sebe charakterizovala? „Řekla bych, že jsem pohodová žena, milá a přátelská ke každému. Nikdy nikoho neodsuzuji a nikdy bych nikoho neurazila. Rozhodně nejsem namyšlená, jak si mnozí myslí.“
Zuzana Holubcová
Mladá vědkyně ze Vsetína způsobila zlom v reprodukční medicíně. Čtyři roky pracovala v prestižní MRC Laboratory of Molecular Biology v Cambridge. Momentálně působí na brněnské klinice Reprofit a výsledky jejího bádání se již využívají i v praxi. Díky jejímu výzkumu bude možné zjistit lépe kvalitu ženského vajíčka a přesněji načasovat umělé oplodnění. Psal o ní skoro celý svět a výsledky její práce ocenila i britská královna. „Odborníci, kteří se zabývají umělým oplodněním, vědí, že lidská vajíčka mají často špatný počet chromozomů. Mě zajímala příčina. Chromozomy v buňkách rozděluje tzv. dělící vřeténko a já jsem objevila, že vřeténko ženských vajíček je organizováno jiným způsobem než u ostatních buněk, tak nějak ledabyle. Je křehčí a náchylné k rozpadu, a pokud k tomu dojde, chromozomy se pomíchají a nerozdělí správně.
Po oplození takového vajíčka může sice vzniknout embryo, ale často nepřežije a žena potratí. Při sledování vajíček jsem taky zjistila, jak dlouho trvají jednotlivé fáze jejich vývoje. Dodnes ale přesně nevím, proč se buňky ženského vajíčka dělí chaotičtěji než jiné a proč jsou chybové. Možná není evolučně výhodné, aby každé oplozené vajíčko vedlo k těhotenství. Jen asi třicet procent počatých embryí se vyvine do zdravého plodu,“ vysvětluje vědkyně. „S nadsázkou lze říct, že obtížněji než lidi se množí snad jen panda.“ A jak vzpomíná na setkání s královnou Alžbětou, která ocenila její výzkumy v Anglii? „Působí především profesionálně, vlastně nevím, zda přesně věděla, co jsme jí říkali, ale zdálo se, že ano. Je každopádně zběhlá zvládat každou situaci. Odpovídala v podstatě frázemi, ale docela přesnými a k věci.“
Připravila: Katka
Foto: Prima
