Autor knihy Homeless Guide Tony Havlík a její protagonistka Ivana, bývalý bezdomovec a hrdina dokumentu Bez domova Václav Bural a manželé Jana a Miroslav, kteří se poznali a vzali jako bezdomovci, se představí v Show Jana Krause.
Tony Havlík
Autor knihy Homeless Guide aneb Jak přežít na ulici – a Ivana – protagonistka této knihy. „Chci, aby tento průvodce objasnil svět (nejen) pražského bezdomovectví úplně každému. Chci, aby se po jejím otevření podařilo otevřít i ten nedostupný svět chudých lidí, do kterého nemáme šanci moc nahlédnout. A taky chci, aby nikdo nemusel dopadnout špatně jenom proto, že někdy neuposlechnul maminku; ať už to znamená cokoli,“ píše v úvodu své knihy Havlík. Jedna z jejích „hrdinek“, Ivana, která na ulici od svých čtrnácti strávila třicet sedm let, k tomu dodává: „Bezdomovec přežívá jen ožralej. Mně, když už jsem nechlastala, tak se divili, že to můžu střízlivá dávat, když oni mají problém dávat to ožralí. Ale já to prostě dávala a pak jsem získala motivaci a začala bojovat. A teď mám klid.“ Její motivace musela být opravdu veliká, když jí pomohla zdolat pobyty v dětských domovech, dlouholetý beznadějný život na ulici, alkoholismus a spoustu dalších komplikací. Dnes je Ivana střízlivá, vdaná, zaměstnaná a žije v penzionu v Praze.
Václav Bural
Bývalý bezdomovec, protagonista dokumentu Bez domova. Na ulici se dostal ze dne na den spíš kvůli naivitě a mezi pražskými bezdomovci strávil čtyři roky. „Jednalo se o klasický bytový podvod. Bohužel jsem chvíli předtím nastoupil do nového zaměstnání a na severu Čech to nefunguje tak, že si člověk odpracuje dva týdny a dostane zálohu. Z původního bydlení jsem se musel vystěhovat do deseti dnů a v nových bytech chtěli kauci ve výši tří nájmů. V tu dobu jsem samozřejmě tolik peněz neměl, tudíž jsem skončil bez střechy nad hlavou,“ vzpomíná na začátky svého bezdomovectví. Jako bezdomovci v Praze se mu, i k jeho vlastnímu překvapení, nežilo až tak špatně. Vzpomíná, že když je člověk šikovný, vyžebrá za půl hodiny i dva tisíce korun. Kromě toho si podle něj bezdomovci navzájem pomáhají. Vytvářejí funkční sítě – jeden umí rychle přinést peníze, druhý je specialistou na sehnání tabáku, třetí dokáže všechen alkohol nevypít sám. Přesto, jak Bural vzpomíná v dokumentu Bez domova režiséra Filipa Štočka, měl jedinou touhu – z ulice vypadnout co nejrychleji. Neváhal tedy ani vteřinu, jakmile se mu naskytla první příležitost – stavební práce na předělávání domu jednoho známého. Dnes pracuje jako montážní dělník, má malého syna a střechu nad hlavou.
Jana a Miroslav
Manželé, kteří se poznali a vzali jako bezdomovci. V září 2016 zažila radnice Prahy 7 neobvyklou svatbu – jejími aktéry se stali dva bezdomovci, Jana a o dvanáct let mladší Miroslav. Úplně poprvé se viděli, když bylo Miroslavovi teprve sedm let a navštívil podnik, kde Ivana pracovala jako servírka. Lépe se poznali až o mnoho let později, když oba žili jako bezdomovci na holešovickém břehu Vltavy. „Míru jsem požádala o ruku já, přes rádio. Bylo to takové přáníčko. A splnilo se,“ prozrazuje Jana. „Souhlasil jsem hned,“ doplňuje Miroslav. Na svatbu jim ze svého přispěli lidé z radnice Prahy 7, nemalou částku si ovšem našetřil i pár sám. „Mohla by se najít práce pro Míru, já bych si mohla zařídit důchod, který mi pozastavili kvůli tehdejšímu manželovi. Takže to budu zařizovat a doufám, že ho dostanu zpátky. Protože mám roztroušenou sklerózu a ta je nevyléčitelná,“ doufala po svatbě Jana.
