Vydejte se do míst, kde se Středočeský kraj potkává s Ústeckým. Co vás tu čeká?
Peruc: dub Oldřicha a studánka Boženy
Někdy je těžké najít parťáka pro život, jindy k tomu stačí jediný okamžik. Pověst vypráví, že v dobách dávno minulých kníže Oldřich lovil ve zdejších lesích, když tu náhle spatřil sličnou Boženu „perúc prádlo“. Prý se mu zalíbila na první pohled natolik, že si ji vzal za ženu a na počest jejich setkání nechal na místě doličném zasadit dub, který patří mezi naše památné stromy.
Pověst sice drobně narušuje fakt, že ač Oldřich vládl asi před tisíci lety, dub údajně není tak starý, prý má kolem šesti set let, ale kdo by na takové maličkosti bazíroval. Strom se nachází na klidném místě kousek od kempu, poseďte tu na lavičce, dejte si svačinu a pak ho jděte obejmout a nasávejte energii všemi póry. Nebo jen dýchejte božský vzdoušek. Od dubu vede cesta do kopce, stačí pár minut klidné chůze a dostanete se k rokokovému zámku. Pod ním ještě objevíte Boženinu studánku zásobovanou pramenem vytékajícím ze skály, ale vodu na pití mějte vlastní. A v zahradním bistru si dejte třeba zmrzlinový pohár.
Klobuky: menhir Zkamenělý pastýř
Z Peruci zamiřte směr Klobuky a kousek před obcí zastavte na okraji silnice. Podívejte se vlevo do polí, menhir Zkamenělý pastýř opravdu nemůžete přehlédnout. Dojdete k němu po cestě a pak už jen mlčky obejměte kámen a nechte působit jeho magickou moc. Je kouzelný i bez dotyku, ale kdo by odolal pokusu, zda skrz něj lze získat nějakou zázračnou energii.
Jde o náš nejznámější a nevyšší menhir neboli „vztyčený kámen“, který jistě nemůže konkurovat megalitům třeba ve Francii nebo Anglii, ale svoje kouzlo má. Kdo ví, jak se sem červenohnědý pískovec vysoký asi 3,5 metru dostal, stejné dohady panují také o jeho stáří. Než odsud odejdete, dobře se rozhlédněte, v dáli totiž můžete zahlédnout horu Říp. A i kdyby ne, básnicky řečeno budou všude kolem „velké širé rodné lány“.
Panenský Týnec: nedostavěný chrám
Další zastávka vás čeká v Panenském Týnci, kam se lidé sjíždějí ze široka daleka, aby pocítili energii nedostavěného gotického chrámu Panny Marie. Je opravdu zvláštní vidět části stěn, pocházející patrně ze 14. století, a pak už jen nebe. Podle odborníků stavbu prováděla huť Petra Parléře, která „má na svědomí“ také chrám sv. Víta na Pražském hradě. Na dostavbu s největší pravděpodobností chyběly peníze, a tak nám chrám předci odkázali v této polo-podobě. Trochu jako pěst na oko tu pak působí přilehlá barokní zvonice, nicméně třeba si budete myslet opak.
Podle webových stránek městečka chrám stojí „na silné léčivé pozitivní zóně, která má tvar kříže a tím se násobí síla léčivé energie“. Někdo se jen na chvíli zastaví, jiný má s sebou deku v batohu a na trávníku u chrámu stráví delší čas. Což byl i náš případ a také vám to vřele doporučujeme.
Připravila: Věra Hájková
Zdroj: Věra Hájková
Foto: Věra Hájková
