Rozmáhá se nám tady takový nešvar, napsala jedna účastnice mého celoročního kurzu snižování nadváhy, když se v komentářích ve facebookové skupině řešilo, jak se komu daří shazovat kila, posilovat tělo či udržovat váhu.
V celoročním kurzu FIT a FRESH řešíme toto trivium v dlouhodobém horizontu. Sdílíme úspěchy i nezdary a podporujeme se navzájem. Změna stravovacích návyků, i poté co snížíte nadváhu, je běh na dlouhou trať. Moudří vědí, že zkratky nefungují. A u nás ve skupině se objevil již zmíněný nešvar a jmenuje se lenost.
Stále nekončící období temna, ztráta svobody a stres z nejistoty jsou všudypřítomní nepřátelé proaktivity, možností výběru a bezpečí. Tedy i procesu hubnutí, byť je sebe příjemnější v týmu stejně zapálených. Vypozorovala jsem koučovským okem, že řemen padá zejména při home office a zejména těm, které jsou zvyklé na režim určovaný zvenčí.
Pohodlnost se zařadila do pravidelného denního programu a sejmula i moje entuziastické chráněnky. Holky zkrátka píší o tom, že to nejde, a hledají důvody, proč nehubnou a nehýbou se. Rozumím, dokážu pochopit, že situace je dlouhodobě nepříznivá, ale nesouhlasím, že to nejde. Když se chce, tak to jde a tudíž použiji svůj nejoblíbenější citát: „Kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.“
Důvod versus způsob je typický příklad toho, když člověk hledá výmluvy místo řešení. Dám vám příklad ze svého života a je velmi aktuální. Ano, fitness centra a Bikram Yoga jsou zavřená, nekonají se pravidelné skupinové lekce ani tréninky one to one. No a co, je to problém? Nikoliv. Jsme s trenérkou 2x týdně venku a cvičíme crossfit i v zimě a ve sněhu. Já běhám se psem 3x týdně, posiluji a protahuji tělo sama. Jenže včera jsem zbrkle našlápla při vystupování z auta a do rána mi nateklo koleno jako konev. Jiný by možná rezignoval na cokoliv, mě ani jednou nenapadlo, že bych necvičila. Jasně, ráno jsem byla naštvaná, ale po obědě jsem si už sestavila ABS challenge na 5 týdnů a budu se věnovat posilování břicha, boků, zad a rukou. Nohy nechám odpočinout.
Stačilo přijmout změnu a vymyslet řešení. Navíc jsem si uvědomila, že jsem nohám a hýždím dávala parádní záběr celou zimu. Nechť tedy odpočívají v pokoji. Já ovšem lenošit nebudu, přeci se nespravím kvůli bolavému kolenu. Trochu si upravím stravu, protože se sníží můj energetický výdej a nebudu schopná cvičit v aerobním tempu. Nevyměním pevnou postavu za plandavé svaly. Současné tělo je výsledkem dvouletého snažení. A rozhodně nepovolím.
Vím, jak je těžké zvyknout si na udržovací režim. Ono hubnout je ve své podstatě zábava. Tím, jak jedete s váhou dolů, máte radost. Radost je super pozitivní emoce a výtečný spouštěč motivace. Motivace vás žene kupředu a pak CVAK a jednoho dne se motivace vypne. Stane se to, když dojdete do cíle. Radost spolu s motivací se začnou pomalu ukládat ke spánku. Vám nastává období hájení. Bohužel z vědeckých průzkumů se až 85 % žen vrátí k původní nadváze a 60 % přibere i několik kil navíc. Proč?
Nastoupí pohodlnost, což je dnes synonymum lenosti. Lenost byla kdysi nazývaná hříchem smutku. Po radostném výkonu, jakým snížení nadváhy rozhodně je, přijde duševní apatie. Vytratí se motivace. A přichází nová forma sebepoznání, která zahrnuje nové disciplíny. Musíme se naučit naslouchat vlastnímu tělu, zjistit, jak se udržet v kondici a jak vybalancovat energetický příjem a výdej. Pokud jsme lenivé a pohodlné, často se vracíme do vyjetých stravovacích kolejí.
Umíte rozlišit, kdy jste líné a kdy neposloucháte svoje tělo? Lenost je jedna z největších překážek trvalého úspěchu. Člověk nevyužívá vlastní potenciál naplno a podlehne apatii. Chci vám říct, že pokud jsme zdravé, vždy existuje cesta ven. Úspěch ve všem, co konáme, je přímo úměrný naší ochotě obětovat část vlastního pohodlí. Pokud přijmeme zralejší zodpovědnost za sebe samotné a pochopíme, v čem zaostáváme, nastoupíme na cestu osobního růstu. Cestu trpělivé bojovnice.
Autor: Petra Krajčinovič
Foto: Petra Krajčinovič
