Astma bronchiale, či chcete-li záducha, představuje v současné době běžné onemocnění plic a průdušek týkající se jak dospělých, tak i dětí. O co přesně jde, jak vlastně vzniká, kterými příznaky je charakteristické a čím lze jej lze léčit, se nyní dočtete.
Nejde o nic nového
Některé zdroje uvádí, že o astmatu věděli lidé už ve třetím tisíciletí př. n. l. ve staré Číně. Jiné zase hovoří o prvním výskytu této choroby ve starověkém Egyptu. Buď jak buď, nejde o onemocnění dnešní doby, jak by se mohlo zdát. Samotný název astma pochází z řečtiny a v překladu znamená příznačné „lapání po dechu“. V průběhu 19. století hledala medicína příčiny vzniku astmatu, jakož i možnosti léčby. Ve známost tak vstoupily chloroformové masti, dále léky pilokarpin či Epinerfin. V polovině 20. století pak přišly na řadu kortikosteroidy. Zajímavostí je, že právě astma bylo v první polovině 20. století zařazeno mezi psychosomatická onemocnění. V současné době se má za to, že psychické potíže, jakými jsou stres či emocionální zátěž, mohou astma spustit, nicméně nestojí za jeho vznikem.
Astma bronchiale, o co jde?
Astma je chronické onemocnění – zánět průduškové sliznice. Zánět vzniká jako obrana průdušek před určitými vnějšími vlivy. V důsledku reakce dýchacích cest na tyto faktory pak vzniká v průduškách otok, zvýší se produkce hlenu a stáhne se průdušková stěna, čímž dojde ke značnému omezení možností dýchat. Zúžené dýchací cesty se pomocí léčby, často i bez ní vrací do původního stavu. Dochází však ke zvýšení eozinofilů a ztluštění retikulárního vaziva. Na astmatu mají podíl i T-lymfocyty, neutrofily, makrofágy, dále cytokiny, chemokiny, histamin a leukotrieny. Chronicita astmatu spočívá v opakovaných epizodách dušnosti, svírání na hrudi a nekontrolovatelného kašle.
Jak vzniká astma?
Na vzniku astmatu mají zcela jistě podíl geny. Nicméně jen dědičnost nezpůsobí rozvoj onemocnění. Roli hraje i prostředí jedince, a to především ve věku novorozeneckém a kojeneckém. Důvod je jasný. Právě v tomto období totiž dochází ke konečnému vývoji imunitního systému, a pokud se člověk s dědičnou zátěží dostane do kontaktu s určitými alergeny, vzniká nejvyšší pravděpodobnost propuknutí onemocnění. Co nemůžeme opomenout, je vliv matky na dítě ještě v době těhotenství. Její strava, případně kouření cigaret mají taktéž rozhodující vliv na vznik astmatu.
Vnější faktory způsobující rozvoj astma – alergeny
Obecně lze rozdělit faktory fungující jako spouštěče astmatu do tří skupin: fyzikální, chemické a biologické. K nejčastějším fyzikálním vlivům patří vlhkost či teplota. Chemické faktory představují především anorganické látky a konečně biologické faktory se nesou ve znamení pylů, roztočů, plísní a bakterií.
Samostatnou kapitolou je pak strava. Předčasný příjem bílkoviny z kravského mléka či vaječné bílkoviny může mít na svědomí rozvoj alergie či astmatu. I z toho důvodu se doporučuje co nejdelší výživa dětí prostřednictvím mateřského mléka. Mezi běžně známé alergeny řadíme kakao a potraviny jej obsahující, dále ořechy, ryby. Problémem jsou pak i různé druhy ovoce – jahody, citrusy, rajčata.
Atopický ekzém a senná rýma jako předzvěst astma
Atopický ekzém představuje kožní onemocnění, které vzniká následkem kontaktu jedince s alergeny. U více než 60 % lidí se vyvine už do 5 let věku. Projevuje se svědivými ložisky na kůži. Senná rýma trápí postiženého buď sezónně, nebo i celoročně. Projevuje se typicky dechovými obtížemi, nadměrným slzením a pálením očí, rýmou. Jak ekzém, tak i senná rýma se mohou rozvinout v astma bronchiale.
Jak astmatickým záchvatům předcházet?
Eliminovat co nejvíce nežádoucí projevy astmatu lze. Důležité je přizpůsobit onemocnění životní styl, to znamená vyhýbat se kontaktu s alergeny. Mezi spouštěče patří kromě jiného cigaretový kouř přijímaný i pasivně, jiné znečištění ovzduší, určité potraviny. Nutné je dodržovat v domácnosti čisté prostředí, aby docházelo k minimu výskytu roztočů z prachu. Není vhodné vlastnit zvíře mající srst. Dalším druhem prevence je lázeňská léčba. Koupele, masáže, dechová cvičení přispívají ke stabilizaci onemocnění. Využívá se i klimatoterapie, balneoterapie, aeroterapie či speleoterapie.
Lze astma zcela vyléčit?
Nelze. Nicméně v současné době existují přípravky umožňující potlačit projevy na minimum. Není výjimkou, že i astmatik, pokud je jeho zdravotní stav stabilizovaný, vykonává náročné sportovní aktivity zcela bez problémů. Léky tlumící příznaky astmatu jsou určeny buď pro okamžitou úlevu, nebo k dlouhodobému užívání jako prevence před exacerbací. K nejúčinnějším patří kortikosteroidy.
Nejčastěji se léky podávají prostřednictvím inhalátorů s inhalačním nástavcem či ve formě práškových inhalátorů.
Inhalační léčba – podávání léků probíhá vdechováním. Nespornou výhodou je, že lék ihned „putuje“ na postižené místo, takže do dýchacích cest. Tímto způsobem lze přijímat i mikrogramové množství léku, což v případě prášků nebo injekcí není možné. Je nesmírně nutné znát správnou techniku inhalace. Měla by být provedena v takové poloze těla, aby bylo zaručeno, že jsou dýchací cesty dostatečně „otevřené“, to znamená ideálně ve vzpřímeném sedu. V případě potřeby lze inhalovat i vleže. Následuje pomalý a hluboký nádech, krátká pauza, výdech ústy a opět pauza. Volba inhalace prostřednictvím masky či náustku pak záleží především na věku nemocného. K inhalaci roztoku léku se používají například nebulizátory, pokud jsou však léky ve formě tablet, je třeba kapslového inhalátoru.
Léčba astmatu prochází neustálým vývojem už proto, že v současné době touto chorobou trpí kolem 100 milionů lidí. Nepodceňujte možné příznaky, konzultujte vaše případné potíže s lékařem. Jedině s optimálně nastavenou léčbou můžete i s chronickým zánětem dýchacích cest vést plnohodnotný život.
KP
Foto: archiv PR
