Tuto nemoc sice „nepotkáte na každém rohu“, nesetkáte se s ní dnes a denně jako například s nachlazením nebo alergií. Přesto se jedná o onemocnění, které je zákeřné a řadí se mezi nejrychleji probíhající onemocnění infekčního původu.
Přichází nečekaně a nenápadně. Často může končit fatálně. A ohrožuje hlavně malé děti do 4 let, teenagery a mladé dospělé v rozmezí 14 a 24 let. Tou nemocí je meningokoková meningitida.
Se začátkem školní docházky se může riziko onemocnění meningokokovou infekcí zvyšovat, protože zdrojem nákazy mohou být jedinci bez viditelných příznaků onemocnění (nosiči), kteří můžou být v kolektivu přítomni.
Invazivní meningokokovou infekci způsobuje bakterie Neisseria meningitidis, která se přenáší kapénkami tak jako rýma nebo chřipka. Nejčastějším projevem této nákazy je zánět mozkových blan (meningitida), nebo otrava krve (sepse). Důsledky bývají tragické – až 30 % končí smrtí nebo závažnými trvalými následky jako je ztráta sluchu, amputace končetin, zjizvení kůže, deprese, epilepsie atd. I přes včasně zahájenou léčbu může tato nemoc vést k úmrtí během 24 až 48 hodin od počátečních příznaků.
Počáteční diagnostika nemoci je však obtížná. Vstupní branou infekce bakterie je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění.
Základní fakta o nemoci
• Celosvětově invazivní meningokokové infekce postihují ročně kolem 500 tisíc lidí.
• Na začátku připomíná onemocnění běžnou chřipku – v prvních 4 hodinách se zpravidla projevuje bolestí hlavy, horečkou, nevolnostmi. Přibližně po 8 hodinách se často dostavují potíže s dýcháním, následně pak tuhnutí šíje, či citlivost na světlo. Přibližně po 16 hodinách může nastat delirium, zmatenost a bezvědomí.
• Onemocnění mohou, ale nemusí (!), provázet petechie (mnohočetné tečkovité krvácení do kůže) či skvrny na kůži, které nezblednou ani tehdy, když na ně přitlačíme. Test můžeme provést pomocí něčeho průsvitného – například sklenice. Přesto nelze na tento test spoléhat a je důležité vyhledat lékaře vždy, když máme podezření.
• Nakazit se mohou jedinci i od člověka, který není viditelně nemocný. Veliké riziko nákazy představují nosiči, kteří mají bakterii v sobě, mohou ji šířit, ale onemocnění u nich nepropukne. V tomto ohledu představují největší zdroj infekce pro ostatní věkové skupiny mladí dospělí. Až 24 % z nich jsou nosiči bakterie bez projevu příznaků.
• Důvodem, proč jsou nejohroženější skupinou dospívající a mladí dospělí, je jejich životní styl a chování, které se může jevit jako zcela normální, přesto zvyšuje riziko vzniku invazivního meningokokového onemocnění. Mezi takové chování se řadí nocování na kolejích, ve sdílených bytech či hostelech, pobyt ve školním prostředí, kouření, líbání, ponocování, návštěvy klubů a barů a v neposlední řadě také cestování do oblastí s vyšším výskytem nemoci.
Prevencí je očkování
V současnosti lze očkováním pokrýt nejčastěji se vyskytující séroskupiny meningokoka, a to kombinací dvou vakcín: jedna je proti skupinám A, C, W a Y a druhá proti séroskupině B. Pro co nejširší ochranu se doporučuje kombinovat oba typy vakcín s tím, že očkování lze uskutečnit současně, nebo s odstupem minimálně 14 dnů. Vhodné očkovací schéma a načasování vakcinace je dobré konzultovat s lékařem.
Jak říká MUDr. Pavla Křížová, CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy Centra epidemiologie a mikrobiologie SZÚ: „Přestože u nás infekční meningokoková onemocnění nezpůsobují vysokou nemocnost, je prevence očkováním velmi žádoucí vzhledem k vysoké smrtnosti a vysokému procentu celoživotních devastujících následků, které změní život nejen přeživšího pacienta, ale i jeho rodiny.“
Očkování je zejména doporučeno dětem od dvou měsíců do 4 let věku a teenagerům a mladým dospělým ve věku od 14 do 24 let, zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích, nebo ve sdílených bytech. Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech – na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně.
„Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním. Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence, nebo třeba seniory,“ říká MUDr. Hana Roháčová, Ph.D., primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce.
„Očkování je účinná forma prevence,“ dodává.
Od 1. 5. 2020 mohou rodiče nechat zdarma očkovat své děti proti meningokoku skupiny B, pokud je očkování zahájeno do dovršení šestého měsíce věku, a proti meningokokům skupiny A, C, W a Y děti ve druhém roce života (1 dávka od 12. do 23. měsíce věku). Ostatním věkovým kategoriím přispívají na očkování zdravotní pojišťovny v rámci svých preventivních programů.
Komerční prezentace
Zdroj: Focus agency
Foto: Unsplash
