Co naplat, ačkoli vás v tomto období iritují reklamy fitcenter a šílení po zaručených dietních receptech a úpravách jídelníčků, je z pohledu nových začátků příhodný čas zkusit se víc skamarádit se svým tělem.
V poslední době se totiž setkávám u svých klientů se situací, že všechno ví. Ostatně, co stran bylo již na téma hubnutí, kondice a zdraví popsáno, ale stejně se nám nedaří mít své tělo pod kontrolou a kulminuje pocit, že na to stejně nemáme fyzickou energii. Zkrátka proto, že jsme buď vyčerpaní z péče o děti a rodinu nebo přicházíme zcela vyčerpaní z práce, případně je to kombinace obojího.
Je to takový energetický paradox, v tuku máme uloženo energie za tři Temelíny, ale většině z nás dostatek energie zásadně chybí. Když nebudeme analyzovat, co bylo a jak bylo, že se tolik tuku urodilo, ale budeme činit zásadní pokus ho „vyškvařit“, je třeba se bavit hlavně o ROVNOVÁZE a KOMPENZACI a o hledání a nahrazování vlastních energetických reaktorů. Teprve až ty zprovozníme a pořádně je rozchodíme, budeme schopni provádět nějakou zásadnější fyzickou aktivitu.
Kde hledat novou energii?
Opravdu není správné a ani zdravé jít z jedné zátěže do druhé. To směřujete jedině do stavu totálního vyčerpání. Úvodnímu bloku takových cvičebních aktivit, které ale mohou u někoho trvat i mnoho týdnů a měsíců, bychom spíš než cvičení mohli raději říkat regenerace nebo relaxace.
Náš první reaktor je dech a vědomé dýchání. Když máte pocit, že jste bez energie, zkuste se zastavit a několikrát zhluboka prodýchat. Můžete zkoušet dýchání do břicha, břišní vlnu, dýchat nosem, pusou, střídavě jednou a druhou nosní dírkou, pomalu, rychle. Ideální je, když to vyzkoušíte ve stoje, v sedě, v leže na zádech, na břiše. Sami uvidíte, co vám bude nejvíc vyhovovat a co vám dodá nejen kyslík, ale především vitalitu. Kromě faktu, že s každým výdechem umožňujeme celé řadě odpadních látek únik z našeho těla, zlepšujeme si i acidobazickou rovnováhu.
Silový nádech, kdy vnímáme svůj dech až v tříslech, a silový výdech, kdy vyfukujeme vzduch s takovou vervou, až se nám zatínají všechny hluboké vnitřní svaly, jsou tím nejlepším začátkem pro jakoukoli další rozvíjející fyzickou aktivitu.
Druhý reaktor je země. Země a její pevné břehy dávají mantinely vodě, tedy naší úzkosti. Užívejte si vědomý kontakt se zemí. Opět nemusíte běžet ani dupat, ani se pouštět do step aerobiku, ale jenom jednoduše stát.
Nohy postavte na šířku ramen, ruce mějte buď svěšené dole, dlaněmi dopředu nebo v předpažení, ideálně v poloze, jako když někoho objímáte, prsty směřují proti sobě, ramena tlačte dolů, nebo si ruce přiložte dlaněmi na ledviny a poskytujte alespoň chvíli oporu sami sobě. A tak si můžete 5, 10 minut stát a pozorovat, co se děje. Kde vás něco bolí, kde cítíte bloky energie a pokud budete „cvičit“ poctivě, budete po těch 10 minutách možná i trochu upocení.
Kontaktu se zemí si můžete užívat i podupáváním, sklepáváním starostí a kil nebo naopak pomaličkou chůzí, kdy nohy kladete jemně a přesně na podložku a vnímáte každou kostičku a sval, který při tom pracuje. A samozřejmě vhodné je i poválení se po zemi. Když už jediné, čeho jste někdy v podvečer schopni, je opravdu složení se na podložku, koberec, je to více než ideální příležitost pro „hodný“ nebolavý, ale pomalý strečink.
Reaktor třetí – dotyk. V rámci líného cvičení jsou to dotyky, které věnujete sami sobě. Nemusíte si kupovat učebnici akupresury, ale jen si rukama promačkávejte nebo promasírovávejte různé části svého těla. Od konečků prstů na rukou a nohou až po lebeční švy. Pro lepší kontakt se svým tělem doporučuji mít zavřené oči a hledat, kde mě bolí, co mě bolí, prokroužit zatvrdliny, uzlíky, rozpohybovat lymfu.
Tento formát cvičení můžete pochopitelně aplikovat na lekcích typu jóga, tai-chi, pilates a dalších. Toto je ten první odrazový můstek, abyste v sobě časem našli sílu, chuť a energii na některou z takových hodin cvičení vůbec vyrazit.
Autor: výživový poradce a fitness trenér Radka Krejčová
Zdroj: www.enduraining.com
