Nový román dramaticky propojuje současnou Paříž a Prahu osmdesátých let.
Laure je majitelkou nevšedního muzea v Paříži. Návštěvníci si mohou v několika sálech prohlížet zdánlivě nesouvisející předměty. Ve vitríně může být vystavená lžička, dopis, svatební závoj, hračka, boty. Společné je jim to, že byly darované, a že představují nějaký slib, který nebyl dodržený.
Nejspíš každý z nás má doma nějakou věc, která nám připomíná něco, co nám někdo slíbil a nedodržel to. Slíbila mi, že se vrátí. Slíbil mi, že si mě vezme. Slíbila mi, že spolu budeme mít rodinu. Slíbil mi, že mě nikdy neopustí. Přesně tuhle věc byste vzali a odnesli do tohoto muzea. Laure by si věc prohlédla a posoudila, jestli se pro tento nesplněný slib najde v muzeu místo. Věci pečlivě třídí, pečuje o ně a občas nějakou vyřadí, aby udělala místo nové.
Sama Laure má v muzeu svůj exponát. Je to loutka z českého loutkového divadla, připomínka velké lásky, kterou často provázejí velké sliby. Před třiceti lety následovala Laure své zaměstnavatele do Prahy. Rozdíl v životní úrovni byl pro ni obrovský. Byl to ale až první velký cit, který jí odhalil, co přesně znamená žít ve svobodné zemi.
Pozná muže, se kterým nemůže být jenom proto, že se každý z nich narodil v jiné zemi. Nezbývá, než věřit slibu, který si dali. A čekat. Čeká dodnes. Pokud vás zajímá, co se tenkrát stalo a jak všechno dopadne, přečtěte si tenhle čtivý román o lásce, povinnosti a odpuštění nesplněných slibů.
Autor recenze: Jitka Králová
