Příběh o Šárce a Radkovi pokračuje…
První rok společného života znamenal obrovský nápor na psychiku a hledání vzájemných kompromisů. Šárčina dříve roztomilá neorganizovanost a nepřeslechnutelný zvonivý smích připadaly najednou Radkovi obtěžující a někdy až nesnesitelné.
Vše na svém místě
Šárka zase čím dál hůř překonávala Radkovo „sucharství“ a nekonečný sklon kritizovat vše, nač sáhla. Košile ve skříni musely být srovnané jedním směrem, podle barev a příležitosti, podobně jako spodní prádlo, ponožky a vlastně cokoli, co se ve skříni nacházelo. Na trička měl Radek dokonce speciální šablonu z kartonu, podle které se oblečení muselo skládat, aby dobře padlo do skříní.
I květiny na okenním parapetu měly své pevně dané místo, stejně jako veškeré osazenstvo poliček a vitrín. Ručníky v koupelně vyskládané vždy pouze z jedné sady a dokonce i barva toaletního papíru a osvěžovač vzduchu musely odpovídat interiéru WC.
Nová naděje…?
Vše vyvrcholilo jednoho pondělního večera. Radek se ve velice špatné náladě vrátil domů z práce, nespokojený sám se sebou a především s výkonem, kterým se ten den v práci prezentoval. Poprvé dostal na starosti samostatný projekt, o který velice stál. Usilovně se proto snažil vše vypilovat k naprosté dokonalosti a díky neuvěřitelně titěrné práci na detailech zakázky nebyl schopen dodržet zadaný termín. Natolik se soustředil na preciznost díla, až mu unikla jeho podstata, odměna i slova uznání.
Šárka byla ten den objednaná k lékaři, protože už několik týdnů živila naději, že je konečně těhotná. Lékař těhotenství potvrdil a přešťastná Šárka se nemohla dočkat, až tu radostnou novinu sdělí Radkovi. Nachystala slavnostní večeři a urputně se snažila, aby tentokrát bylo vše tak, jak Radek vyžaduje. Naleštěné skleničky a téměř geometricky rozložené nádobí. Precizně poskládané bílé ubrousky a židle u stolu zasunuté přesně na 30 centimetrů od jeho hrany.
Hezky upravená a s milým úsměvem na rozjasněné tváři přivítala Šárka svého manžela doma. Obrněna novou nadějí a růžovými vyhlídkami do budoucna.
Trochu jiný večer
Večer se ovšem odehrával ve zcela jiném duchu, než dosud stále nepoučená Šárka očekávala. Radkovi nebylo toho večera nic pochuti, opět jen kritizoval a nespokojeně vzdychal. V okamžiku, kdy znechuceně vstal od stolu s ‚nesnesitelně upatlanou‘ skleničkou v ruce, Šárce došly síly i trpělivost.
S křikem se rozběhla do ložnice a zoufale začala vyhazovat své oblečení ze skříně. Nato popadla svou starou modrou cestovní tašku a vše do ní, bez ladu a skladu, naházela. Ještě ten večer odešla k rodičům s úmyslem nadobro se od svého nesnesitelného manžela odstěhovat.
Nové možnosti, staré radosti
Radek se o Šárčině těhotenství dozvěděl až po nějaké době, kdy už bylo zřejmé vypouklé bříško a celkově zakulacená postava. Několikrát se pokusil svou manželku odprosit, ta ale na jeho naléhání reagovala jen velice chladně. Zjistila, že život bez Radka jí znovu nabízí už téměř zapomenuté radosti, a když potkala Michala, bývalého kolegu z práce, podala žádost o rozvod.
Radek se ze situace ještě dlouho vzpamatovával a poté, co mu na podobném principu zkrachovalo i druhé manželství, byl ochoten připustit, že je načase situaci skutečně řešit. Vyhledal pomoc odborníka a jen velice pozvolna začal ze svých nároků na okolí i sebe sama, ustupovat.
Autorka: Lea Raif
Foto: Pixabay
