Lidé s chronickými záněty střev trpí často úzkostmi, depresemi a dalšími psychickými potížemi. Nemoci, z nichž jedna sídlí ve střevech a druhá v mozku, jsou totiž propojeny. Zánět v těle ovlivňuje mozkovou činnost.
A naopak psychický stres je jedním z hlavních důvodů, proč dochází k narušení střevní sliznice, uvolňování zánětlivých látek a k riziku vzplanutí nebo zhoršení nemoci. O ose střevo–mozek diskutovali, kromě dalších témat, gastroenterologové na 2. ročníku IBD kongresu, který se konal v Praze.
„Psychickými problémy trpí více než polovina pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD), tedy Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou. Z mnohých studií už víme, že stres mění bakteriální prostředí ve střevě, zvyšuje propustnost sliznice, a zánět pak proniká dál do těla. Mozek a trávicí systém jsou úzce propojeny. A proto pokud léčíme střeva, nesmíme zapomínat na duši. Je třeba, aby gastroenterologové úzce spolupracovali s psychiatry. Pokud je pacient v psychické pohodě, výrazně to zlepšuje jeho prognózu, spolupracuje a daří se nám udržet chronický zánět pod kontrolou,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., přednosta klinického centra ISCARE.
Vliv deprese na složení bakterií ve střevech
Podle profesora Lukáše studie ukázaly, že lidé s depresí mají ve střevech jiné složení bakterií než ti zdraví – liší se například množství bakterií rodu Firmicutes, Actinobacteria a Bacteroidetes. „Ty jsou sice přirozenou součástí střevní mikrobioty, ale pokud se jejich poměr změní, naruší se střevní rovnováha, a to zvyšuje zánětlivé procesy v těle. Správný poměr těchto bakterií pomáhá tělu i psychice fungovat tak, jak má. Když je poměr rozhozený, může to negativně ovlivnit jak fyzické, tak duševní zdraví,“ říká lékař.
U pacientů s IBD by tak odborníci měli už v době stanovení diagnózy provést screening duševního onemocnění. To ovšem naráží na časové možnosti lékařů, jak gastroenterologů, tak psychiatrů, a také na to, že se u některých pacientů duševní potíže tou dobou zatím neprojevují. A tak nejsou deprese a úzkosti, které patří k nejčastějším duševním obtížím u pacientů s IBD, často rozpoznány a léčeny.
„Zánět se propisuje do činnosti mozku. Mění jeho plasticitu – tento mechanismus je společný všem chorobám, kde je zánět přítomen, tedy kromě IBD také například astmatu, migréně, psoriáze, ateroskleróze a dalším nemocem,“ říká doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Připomíná, že antidepresiva také pozitivně ovlivňují zánětlivé procesy v těle. „Nejenže pomáhají zlepšit psychický stav, ale některá z nich také tlumí doutnající imunitní aktivitu, podporují ochranu mozkových buněk a zvyšují jejich schopnost přizpůsobovat se,“ dodává psychiatr.
Projevy počínajících psychických obtíží
Typickým projevem počínajících psychických obtíží je nespavost, podrážděnost nebo únava. Časný záchyt psychické nebo sociální tísně u pacientů s IBD umožňuje brzké zahájení terapie a zlepšení fyzického stavu pacienta. Ten pak lépe spolupracuje při léčbě nemoci a dodržuje režimová opatření např. dietu a pohyb.
O vzájemném propojení IBD s duševními chorobami – tedy dvousměrné komunikaci v ose střevo–mozek, lékaři vědí. Tomu, aby se poznatky uváděly do praxe a života všech lidí, kteří trpí Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou a dalšími variantami IBD, brání kapacity lékařů. V České republice působí přibližně 800 ambulantních zařízení, podle doc. Anderse je však kritické, že průměrný věk psychiatrů se pohybuje kolem 53 let, 25 % z nich jsou starší 60 let.
„V Česku jsme svědky epidemie IBD. Každoročně přibývá 3–5 tisíc nových případů IBD. A odhadujeme, že letos budeme léčit více než 70 tisíc pacientů. V roce 2030 by se dokonce mohl jejich celkový počet vyšplhat až na 80 tisíc. Situaci nijak neulehčuje fakt, že moderní cílenou léčbu nyní dostává pouze 15–17 % pacientů. Jejich podíl by přitom měl být 30–40 %,“ uzavírá prof. Lukáš.
Připravila: Markéta Pudilová
