Zdraví

Podzim a dětské nemoci

Nástup do školy či školky znamená změnu nejen v režimu všech zúčastněných, ale ovlivňuje také zdraví vašich dětí. Vyšší koncentrace bakterií a virů totiž nahrává mnoha nemocem.

Nástup do školy či školky je testem odolnosti; v dětských kolektivech a uzavřených prostorách se infekce šíří snadno a rychle. Navíc imunitní systém vašich potomků dozrává postupně během prvních šesti až osmi let života. Svou roli hrají také výkyvy teplot, jež jsou pro blížící se podzim typické. A zmiňme rovněž zvýšenou psychickou zátěž. Každý stresovaný organismus je náchylnější k onemocnění, protože nedochází k dostatečné tvorbě látek ovlivňujících jeho obranyschopnost. 

Mezi nejběžnější zdravotní problémy patří záněty dýchacích cest či středního ucha, chřipka a angína, dále pak průjmová onemocnění. 

Zase ty záněty? 

Nejčastějšími infekčními virovými onemocněními u dětí jsou záněty horních dýchacích cest. Ty mívají mírnější průběh. Děti trápí rýma, kašel, teplota až horečka, jsou neklidné, bez chuti k jídlu a pití a celkově bez nálady. Většinou se jedná o záněty nosohltanu, které se však mohou zkomplikovat a rozšířit se do středouší, vedlejších nosních dutin nebo do průdušek a plic. Důležité je nechat dítě okamžitě vyležet doma v teplé posteli a neuspěchat návrat do dětského kolektivu. 

Zánět středního ucha 

Zánět středního ucho představuje běžnou komplikaci zánětů horních cest dýchacích. Nejčastěji postihuje právě děti a může být i oboustranný. Většinou se objevuje v souvislosti s rýmou, kdy se infekce dostává vzestupně do oblasti středouší přes sluchovou trubici a postupně dochází k uzávěru sluchové trubice. Přidá se zvýšená teplota, neklid, pláč a u nejmenších dětí i zvracení a průjem. Základem úspěšné léčby je správná a včasná diagnóza. Při rýmě dbejte na „volný“ nos smrkáním, odsátím a aplikací nosních kapek. 

Stará známá: chřipka 

Provází ji vysoká horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů, značná únava, malátnost a nechutenství. „Na podzim a v zimě tyto nemoci útočí nejvíce. Způsobují je viry, proto jsou proti nim antibiotika neúčinná. Jejich podání by naopak mohlo uškodit dalším oslabením organismu. Léčíme tedy pouze symptomy pomocí léků na tlumení bolesti a horečky, tedy analgetiky a antipyretiky,“ doplňuje MUDr. Silvia Bajová, dětská lékařka z Nemocnice Na Homolce. Pro malé děti jsou nejlepší ve formě sirupu. Od 9 měsíců a hmotnosti 9 kg už můžete vyzkoušet i např. Paralen 125 v tabletách. Praktičtější je hlavně na cesty. 

Angína je dvojí 

Může být bakteriálního, ale také virového původu. Nejčastějším původcem však bývají bakterie streptokoky. Jde o kapénkovou infekci, přenášející se vzduchem a nejčastěji při kašli. Angínu bakteriálního původu provází bolest v krku, obtíže při polykání, také bolest hlavy, celková únava, horečka a v počátku se nedá vyloučit zimnice. Typické je zarudnutí v krku a zduřelé a překrvené mandle. Úlevu slibují analgetika/antipyretika a u bakteriální angíny je třeba nasadit také antibiotika. Většina dětských lékařů už může ve své ordinaci provést CRP test, podle něhož pozná, zda je onemocnění virového nebo bakteriálního původu. Důležitý je i klid na lůžku a podávání kašovité stravy. Pozdní léčba či přechozená angína totiž může vést k vážným zdravotním komplikacím. 

Na jaké nemoci trpí vaše děti?

Připravila: red 

Foto: iStoc


Diskuze: příspěvků