V nové komedii režisérky Marty Ferencové Přání Ježíškovi uvidíme i Veroniku Khek Kubařovou. Co nám prozradila?
Jakou roli ve filmu hrajete?
Jmenuje se Petra, je těhotná, a vznikne tam maličko otázka – ne s kým, to ona ví, ale je tam maličko taková zamotávka kolem možných prarodičů. Také současně hraji sestru Táni Pauhofové, na kterou jsem se strašně těšila! My jsme se vždycky tak míjely, vždycky jenom někde pozdravily. Mám slovenský herečky moc ráda a vím, že jsou to inspirativní bytosti.
Kdo vám hraje prarodiče?
Ti, kteří se tam objeví, jsou Jarda Dušek a Eva Holubová.
Hrajete s nimi poprvé?
Jsem z toho trošku rozechvělá, protože si obou nesmírně vážím. Jardu Duška sleduju i jako našeho českého mystika a člověka, který se zajímá o duchovní věci. Dlouho mě inspiruje, takže je to pro mě na mnoha úrovních osudový setkání a moje splněný přání od Ježíška.
Eva Holubová řekla, že ji Jaroslav Dušek hodně rozesmívá. Je to i váš případ nebo se koncentrujete, abyste se udržela v roli?
Musím říct, že točit s touhle dvojicí je škola koncentrace, jak se neodbourat. Oni jsou tak vtipní každý sám a spolu ještě několikanásobně.
Pozorujete je při práci? Jak mezi sebou komunikují, dá se to naučit, to jejich herectví?
Jarda Dušek mi dodneška vypráví, jak učil soubor Dejvického divadla improvizaci. Myslím, že improvizace se dá svým způsobem učit ve smyslu toho otvírání se, pouštění představ, hlídání sám sebe, to se asi dá trénovat, ale zároveň si myslím, že to je fakt něco, co musí proudit a že se to zas tak úplně naučit nedá. Baví mne pozorovat lidi. Znám svoje herecké kolegy z divadla, filmů, seriálů, ale být s nimi společně na place, vnímat jací jsou, to je něco výjimečného, čeho se může člověk při tom natáčení dotknout. Poznat je takhle, to mě baví zkoumat a pozorovat.
Co byste přála filmu?
Filmu Přání Ježíškovi bych přála hlavně to, aby se jeho předpokládaná premiéra skutečně uskutečnila. Protože co se děje teď, je opravdu náročné pro kulturu a pro film i pro kina. Přeju si, aby všechno běželo normálně, aby na film diváci mohli přijít. A aby, pokud možno, je náš film zahřál u srdce, protože listopad je studenej a i po té době, která je teď trošku náročná, aby to byl hřejivej film.
Jak se vám spolupracuje s Martou Ferencovou?
Tohle je moje druhé nebo třetí setkání s Martou Ferencovou. Byla jsem u ní na dvou castinzích, ani jeden nedopadl. Já jsem na obou byla příšerná a připadala jsem si úplně hrozně. Když mi volali ohledně Přání Ježíškovi, který režíruje, říkala jsem si, že to není možné! Že na mně musela zapomenout. Je opravdu velmi milá, vytváří kolem sebe pohodu, cítím z ní důvěru v herce a to je pro mne důležité.
Vánoční čas, spousta lidí se dívá na pohádky i na romantické vánoční filmy, máte nějaký oblíbený i zahraniční?
Já mám ráda ty staré české pohádky Dalskabáty, Obušku z pytle ven, pohádky obecně. Musím říct, že miluju sérii Sám doma, jedna a dva. Jako malé děti jsme to zbožňovaly. Náš taťka se u toho vždycky hodně bavil, vždycky se hodně smál, když ti zlodějové padali různě do pastí a nás, hrozně bavilo pozorovat tátu, jak se baví u televize. A to je to, co mi připomíná atmosféru z dětství, když jsem byla malá, takže podívat se na ně znova a znova.
Připravila: Katka Soušková
Zdroj: Bioscop
Foto: Bioscop
