Nejlepší rada zní: kombinujte různé zdroje. A co ty další?
1. rada: Hlavní svítidlo
Dříve to bylo všude stejné – hlavní svítidlo, tedy lustr, se umísťoval do středu stropu. Díky tomu sice došlo k pravidelnému nasvětlení pokoje, ale už se neřešilo, zda to odpovídá i činnostem, které v něm probíhají. Nemluvě o tom, že nikdy samo o sobě nedokáže vytvořit dojem útulnosti.
Jak to udělat lépe? Na papír si načrtněte, kde je postel, pracovní stůl a další nábytek – právě nad ně nepatří hlavní světlo. Co zůstane? Místo pro hry a takzvaný pochozí prostor, a to jsou právě ty prostory, kam naopak lustr patří. Pokud dětský pokoj sdílejí dva sourozenci, lze použít dvě stropní svítidla, jež „vyznačí“ jejich soukromí.
2. rada: Pracovní lampička
Vhodných řešení je více. Lampičku můžete umístit do vzdálenějšího rohu stolu – pokud dítě píše pravou rukou, pak do levého rohu, u leváků opačně. Další možnost nabízí instalace lampičky třeba na poličku nad pracovním stolem. Lampička určitě nepatří za záda dítěte, ztratila by své opodstatnění.
Při výběru vhodného svítidla myslete i na jeho polohovatelnost.
3. rada: Více zdrojů
Jedna lampička v pokoji nestačí, další byste měli dát poblíž postele, třetí například ke čtecímu nebo hracímu koutku (pomůže větší stojací lampa). Kromě lustru a lamp či lampiček myslete také na dodatečné osvětlení, „svítit“ můžou i police nebo šuplíky u nábytku, a to automaticky – kdykoliv skříňku otevře.
Nezapomeňte ani na takzvané noční osvětlení; aby se dítě zorientovalo i ve tmě, aniž by muselo šátrat po vypínači hlavního osvětlení. Tady se uplatní praktické LED pásky, které navíc můžou i efektně nasvítit třeba nábytek, a dají se přidat i do už zařízeného místnosti. Neobejdou se bez transformátoru, který převádí 230 V na potřebné výstupní napětí, v jejich dosahu potřebujete zásuvku a rovněž je třeba někam schovat rozvody.
Jinou možnost nabízí bodovky ve stropě.
4. rada: Barva světla
Svítidla můžou díky použitým zdrojům vyzařovat odlišnou barvu. Pro základní orientaci postačí vědět, že barva světla (odborně: chromatičnost) se uvádí v kelvinech. Čím bude toto číslo nižší, tím spíš působí tepleji a útulněji, jeho barva jde dožluta. Běžně se jako teplá bílá označuje světelná záře, která má hodnotu asi 2700 kelvinů. V dětském pokoji ji užijete všude, kde chcete, aby potomek relaxoval.
A čím bude zmiňované číslo vyšší, barva světla působí chladněji. Jako studená bílá se vnímá barva světla nad 5000 kelvinů a právě taková hodnota podporuje aktivitu, čili hodí se ke stolu školáka.
Připravila: Marcela
Foto: Philips
4. 11. 2015
