Správnou volbou svítidel dokážeme navodit příjemnou atmosféru. Ale kromě ní je třeba myslet i na funkčnost svítidel. Nejlepší rada zní: kombinujte různé zdroje.
Hlavní svítidlo
Dříve to bylo všude stejné – hlavní svítidlo, tedy lustr, se umísťoval do středu stropu. Díky tomu sice došlo k nasvětlení pokoje, ale už se neřešilo, zda to odpovídá i činnostem, které v něm probíhají. Nemluvě o tom, že nikdy samo o sobě nedokáže vytvořit dojem útulnosti.
Jak to udělat lépe? Na papír si načrtněte, kde je postel, pracovní stůl a další nábytek – právě nad ně nepatří hlavní světlo. Co zůstane? Místo pro hry a takzvaný pochozí prostor, a to jsou právě ty prostory, kam naopak lustr patří. Pokud dětský pokoj sdílejí dva sourozenci, lze použít dvě stropní svítidla, jež „vyznačí“ jejich soukromí.
Pracovní lampička
Vhodných řešení je více. Lampičku můžete umístit do vzdálenějšího rohu stolu – pokud dítě píše pravou rukou, pak do levého rohu, u leváků opačně. Další možnost nabízí instalace lampičky třeba na poličku nad pracovním stolem. Lampička určitě nepatří za záda dítěte, ztratila by své opodstatnění. Při výběru vhodného svítidla myslete i na jeho polohovatelnost.
Více zdrojů
Jedna lampička v pokoji nestačí, další byste měli dát poblíž postele, třetí například ke čtecímu nebo hracímu koutku (pomůže větší stojací lampa). Kromě lustru a lamp či lampiček myslete také na dodatečné osvětlení, „svítit“ můžou i police nebo šuplíky u nábytku.
Nezapomeňte ani na takzvané noční osvětlení; aby se dítě zorientovalo i ve tmě, aniž by muselo šátrat po vypínači hlavního osvětlení. Tady se uplatní praktické LED pásky, které navíc můžou i efektně nasvítit třeba nábytek, a dají se přidat i do už zařízeného místnosti. Neobejdou se bez transformátoru, který převádí 230 V na potřebné výstupní napětí, v jejich dosahu potřebujete zásuvku a rovněž je třeba někam schovat rozvody. Jinou možnost nabízí bodovky ve stropě.
Barva světla
Svítidla můžou díky použitým zdrojům vyzařovat odlišnou barvu. Pro základní orientaci postačí vědět, že barva světla (odborně: chromatičnost) se uvádí v kelvinech. Čím bude toto číslo nižší, tím spíš působí tepleji a útulněji, jeho barva jde dožluta. Běžně se jako teplá bílá označuje světelná záře, která má hodnotu asi 2700 kelvinů. V dětském pokoji ji užijete všude, kde chcete, aby potomek relaxoval.
A čím bude zmiňované číslo vyšší, barva světla působí chladněji. Jako studená bílá se vnímá barva světla nad 5000 kelvinů a právě taková hodnota podporuje aktivitu, čili hodí se ke stolu školáka.
Připravila: Věra Hájková
