Dítě modrookých rodičů nemusí být rovněž modrooké. Nejméně lidí na světě má oči šedé, raritou jsou i zelené. Hnědoocí lidé mohou mít rychlejší reakce než světloocí. To je jen hrstka zajímavostí souvisejících s barvou očí.
Zajímavé informace o barvě očí nám poskytl MUDr. Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Barvu očí určuje duhovka
Zbarvení oka závisí na množství pigmentu právě v duhovce. Pokud ho obsahuje větší množství, jsou oči tmavší barvy, naopak modroocí a zelenoocí lidé mají v duhovce pigmentu méně. „Barevnost duhovky se pohybuje od šedé po tmavě hnědou. Je ovlivněna geneticky, roli zde hraje dědičnost. Dnes už víme, že na vzniku barevnosti se podílí až 15 genů. Barvu očí dítěte určuje nejen barva očí matky a otce, ale také genetické informace vzdálenějších předků. Není proto s určitostí možné říci, že dítě modrookého páru bude mít stejnou barvu očí jako rodiče,“ vysvětlil MUDr. Pavel Stodůlka.
Barva duhovky je sice dána geneticky, nezůstává však stejná od narození až do stáří. Dokonce se může v průběhu život měnit. Je běžné, že světlomodré oči novorozenců do prvních tří let života tmavnou, což je dáno tvorbou melaninu pod vlivem slunečního záření. Někdy oko tmavne až do desátého roku nebo vzácně do dospělosti. Barva očí se může měnit i z důvodu hormonálních změn nebo nesprávného pigmentového vývoje duhovky.
Nejrychleji se mění barva očí po narození
Jen málo miminkům zůstane barva očí taková, s jakou se narodí. Barvu očí u miminka určuje množství pigmentu, tedy melaninu, a ten se začíná tvořit až po narození. Proto oči novorozenců světlé pleti jsou vždy světlé a postupně tmavnou až do barvy dané jejich genetickou výbavou. Jenom malé procento dětí si ponechá sytě modrou barvu očí, se kterými se narodily. Barva očí se většinou začíná měnit mezi šestým až devátým měsícem života. Miminka tmavé pleti se rodí s tmavýma očima.
Tmavookých lidí je na světě nejvíce
Dokonce podle historických záznamů byla původní barva duhovky člověka hnědá, modrá barva vznikla mutací později. Hnědou barvu očí má 75 až 79 procent celosvětové populace. S pěti až sedmi procenty následují lidé s modrýma očima, zelenookých je kolem dvou procent a nejvzácnější barvou očí je šedá, kterou má jen jedno procento lidí.
Existuje mnoho studií o souvislosti barvy očí a výskytu nemocí
„V jedné ze studií byla zkoumána souvislost výskytu očního melanomu a UV záření i barevnosti očí, přičemž bylo zjištěno, že světloocí lidé byli ohroženější než hnědoocí. Tmavá pigmentace na jednu stranu pohlcuje více UV záření, což chrání před vznikem melanomu, ale na druhou stranu tím zvyšuje teplotu čočky, což může vést ke vzniku šedého zákalu. Také bylo zjištěno, že množství melaninu souvisí s rychlostí přenosu nervového signálu, a tím i s rychlejšími reakcemi hnědookých lidí,“ řekl Pavel Stodůlka.
Nepatrné změny barvy oka jsou v pořádku
Mohou nastat i několikrát během dne. Velikost zornice a barvu duhovky mohou nepatrně změnit určité situace nebo emoce, jako je hněv či strach. Pigmenty v duhovce se buď stlačují, nebo roztahují a tím se nepatrně mění i barva očí.
Ke změnám barvy oka dochází i v souvislosti s věkem
S přibývajícím věkem dochází ke změnám také v oku. Tkáň duhovky atrofuje, dochází ke ztrátě pimentu, cévy začínají být viditelnějšími, duhovka získává světlejší barvu. Proto mají lidé ve vyšším věku často oči světlejší, než jaké měli v mládí.
Připravila: Katka Soušková
Zdroj: MUDr. Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini
Foto: Domain Pictures Pixabay
