Trávit čas se svým psem je velmi důležité, a pokud k tomu také přidáte společnou činnost, uděláte dobře jemu i sobě. Tentokrát se zaměříme na aktivitu, která přirozeně baví snad každého chlupáče. Dogfrisbee! Zjednodušeně se dá říci, že jde o aportování s diskem. Pokud se ale na tento sport podíváme podrobněji, zjistíme, že má své charakteristiky, pravidla – a konají se v něm závody na světové úrovni.
Z rebelství fenomén
Dogfrisbee proslavil v roce 1974 v USA Alex Stein se svým vipetem Ashleym, když během přestávky jednoho z nejsledovanějších baseballových utkání mezi Dodgers a Reds vtrhl na hřiště a 10 minut si tam se svým psem „hrál“. Diváci byli natolik nadšení, že je ochranka nechala si dohrát a teprve po skončení představení Alexe zatkli. V tom zmatku se Ashley ztratil. Naštěstí má příběh happyend a po několika dnech se znovu šťastně setkali. Zápas tehdy běžel v živém vysílání, v rozhlase i v televizi, proto se o jejich rebelském kousku dozvěděla celá země. Hvězda se zrodila a dalo by se říci, že v podobném duchu show se dogfrisbee nese dodnes.
Pro radost i zdraví
Dogfrisbee není jen zábavným sportem, neboť si s sebou nese řadu výhod pro zdraví a pohodu psa. Pravidelná fyzická aktivita pomáhá psům udržovat kondici a posiluje jejich svaly a klouby. Navíc dogfrisbee posiluje vazby mezi psem a jeho majitelem, protože vyžaduje spolupráci a důvěru mezi oběma stranami. Pro majitele psů znamená skvělou příležitost k trávení času venku.
Pravidla dogfrisbee
Podstata dogfrisbee je relativně jednoduchá. Hlavním cílem je, aby pes chytil a vrátil frisbee svému majiteli co nejrychleji a co nejefektivněji. „Dogfrisbee je sport, kde spolu tvoří tým pes a hráč. Podstatné je, aby pes dokázal chytit hozený disk ještě ze vzduchu. Soutěží se v distančních disciplínách (na rychlost, vzdálenost, přesnost) nebo ve freestyle, tedy v sestavě na hudbu, složené z různých prvků, jako jsou přeskoky nebo odrazy od těla hráče. Hodnotí se provedení, originalita, plynulost i pokrytí plochy,“ vysvětluje Michaela Andrová, trenérka dogfrisbee.
V České republice můžete vyrazit na distanční nebo freestylové závody. Pro distanční disciplíny vám bude stačit pouze jeden disk a různí se podle toho, na co se zaměřují. Timetrial vyžaduje rychlost, Dogdartbee přesnost, při Quadrupedu se hodnotí co největší vzdálenosti a SuperMinidistance představuje kombinaci všech těchto disciplín. Na freestylový závod můžete využít až deset disků a skládá se ze tří kol. První a třetí kolo je freestylová sestava, druhé kolo je Minidistance. Sestavy doprovází hudba a skládají se z různých triků a společných prvků.
Jak začít
Začít s dogfrisbee je snadné pro psa a také pro jeho majitele. Prvním krokem je mít vhodný frisbee, navržený speciálně pro použití se psy. Poté je důležité trénovat psa základní dovednosti, jako je chytání a návrat s frisbee. Postupně lze přidávat složitější triky a kombinace. Existuje mnoho klubů a organizací po celém světě, které nabízejí tréninkové kurzy a soutěže v dogfrisbee.
„Vůbec nejlepší je se porozhlédnout, zda v okolí někdo dogfrisbee netrénuje, a zajít si na první lekci pro dobrý základ. Jinak pro začátek stačí dva disky. Klíčové je motivovat psa, aby se do jednoho zakousnul – nejdříve třeba poslat disk kutálet se po zemi, potom házet na kratičkou vzdálenost a postupně prodlužovat. Dva disky slouží posléze k tomu, abychom cvičili dobré aportování, rychlé vracečky a měli čím psa nalákat zpět k sobě,“ zmiňuje tipy z tréninkové praxe Michaela Andrová a jedním dechem upozorňuje na leckdy opomíjenou věc: „Za důležité považuji také to, že člověk nesmí zapomenout na trénink svých hodů. Protože když hráč nehází dobře, pes nemá šanci disk chytit.“
Připravila: Veronika Wolfová
