Zatímco jedni rodiče si stále myslí, že je lidově řečeno škoda každé rány, která padne vedle, druzí toto chování vůči svým dětem rezolutně odmítají. Co na fyzické trestání dětí říkají nejnovější výzkumy?
Buďme k sobě upřímní – přestože v mnoha evropských zemích se fyzické tresty dětí zakazují, skoro dvě třetiny obyvatel České republiky toto chování více či méně toleruje. Tento fakt potvrzuje i letošní výzkum agentury Mediaresearch pro Ligu otevřených mužů (LOM).
Méně, ale stále
Co by mohlo znít jako dobrá zpráva? Dnes Češi a Moravané trestají své děti přece jen méně než jejich rodiče. Ze zmiňovaného výzkumu totiž vyplynulo:
- Přibližně polovina naší populace sama na vlastní kůži dříve občas zažila fyzické tresty od rodičů.
- Přitom necelá čtvrtina dotazovaných potvrzuje, že se dnes chová stejně i ke svým dětem.
- Avšak zhruba třetina Čechů a Moravanů zase jasně říká: my fyzické tresty téměř nepoužíváme.
A jak na výsledky výzkumu reaguje Liga otevřených mužů? „Kritizujeme násilí ve školách, na ulicích nebo stadionech. Přemýšlíme ale kriticky o násilí na dětech v samotných rodinách? Kolik z nás dosud používá nebo schvaluje tělesné tresty? Zkusme místo kritiky poměrů například jeden měsíc nevyužívat tohoto až příliš jednoduchého způsobu výchovy,“ doporučuje Martin Jára, ředitel LOMu a zástupce projektu Rodina bez násilí.
Prohřešky, za které je trestáme
I jiné výzkumy na toto téma přinášejí zajímavé poznatky. Například v loňském roce podle průzkumu agentury Median si většina obyvatel ČR myslí, že třeba naplácání rukou na zadek je v podstatě normální (tento názor vyjádřilo 72 procent dotazovaných), stejně jako i pohlavek (65 procent dotazovaných). Radikálnější přístup schvaluje zhruba čtvrtina respondentů. Pokud si však domníváte, že se názory na tuto problematiku liší podle místa bydliště, vzdělání nebo příjmů rodičů, pak vás musíme vyvést z omylu – tyto faktory na fyzické tresty dětí nemají vliv.
Dodejme ještě, že další z nedávných výzkumů jako jeden ze svých závěrů přinesl fakt, že se změnila i skladba prohřešků, za které jsou děti fyzicky trestané – například když samo dítě fyzicky napadne spolužáka, nebo ho cíleně šikanuje a podobně (zatímco dříve bylo běžné, že děti dostaly „pár facek“ třeba za špatné školní výsledky).
Zkuste změnu
Přestože si většina rodičů v ČR stále nemyslí, že zákaz fyzických trestů je třeba řešit legislativně, více než polovina evropských dětí je před nimi právně chráněná. Evropská unie se navíc snaží prosadit v zemích, kde tento skutek není legislativně ošetřený, aby došlo ke změně. Proč? Jedna ze světových studií totiž jasně prokázala spojitost mezi násilím na dětech a jejich chováním v dospělosti – tito lidé pak častěji páchají násilné trestné činy.
A i když si myslíte, že vaše dítko, přestože občas dostane na zadek, se rozhodně nemůže stát násilníkem, uděláte lépe, když zvolíte výchovnější a pro jeho budoucnost vhodnější řešení. Přestože víme, že se to lehce vysloví či napíše, a hůře realizuje.
Připravila: Marcela
Foto: archiv LOM
13. 6. 2013
